Silnice hlavního města Bankoku zablokovaly tanky a sídla thajských televizních i rádiových stanic obsadili vojáci. V zemi byla zavedena cenzura, podle šéfa ozbrojených sil je to „v zájmu národní bezpečnosti“. Podle jeho vyjádření je stanné právo prostředkem, jak skoncovat s násilnostmi, které rozpoutávají demonstranti. Armáda zároveň vyzvala demonstranty z vládního i protivládního tábora, aby předešli jakýmkoli násilným střetům. Informovala o tom agentura AFP.
Protivládní demonstranti chtějí skoncovat s vlivem bývalého premiéra Tchaksina Šinavatry na thajskou politiku, ten byl svržen před téměř deseti lety. Požadují zpětné znárodnění rozsáhlého thajského bohatství zemního plynu. Právě Šinavatra ho koncem roku 2001 zprivatizoval a rozprodal.
Krize v Thajsku se prohloubila začátkem května, kdy ústavní soud shledal vinnou ze zneužití moci bývalou premiérku Jinglak Šinavatrovou, sestru Tchaksina Šinavatry, a nařídil jí odstoupit z funkce. Nepokoje trvají už od loňského listopadu a zemřely při nich na tři desítky lidí, dalších zhruba 800 osob bylo zraněno.
Předčasné volby nepomohou
Prozatímní vláda současného premiéra Niváttumronga Búnsongpajsana, v níž mají zásadní vliv Šinavatrovi stoupenci, chce na léto vypsat předčasné volby. Ty by měly být cestou z krize ohrožující druhou nejsilnější ekonomiku jihovýchodní Asie. Protivládní demonstranti však volby odmítají, neboť jejich tábor by je pravděpodobně prohrál, a žádají jmenování neutrálního premiéra.
Šinavatrovi stoupenci z tábora takzvaných červených košil se po výzvě armády nechali slyšet, že v protestech neustanou do té doby, než budou vypsány nové volby.
Investoři se obávají, vláda je prý ale stabilní
Na novou situaci v Thajsku zareagovalo i Japonsko, které je v zemi významným investorem. Mluvčí vlády v Tokiu prohlásil, že je kabinet vývojem velmi znepokojen. Podle ministra spravedlnosti se však vyhlášení stanného práva nijak nedotklo funkčnosti vlády, a ta má podle jeho slov stále „pevnou moc, aby řídila zemi“.
Vyhlášení stanného práva se opírá o zákon dávající vojsku možnost zasáhnout v době krize. Armáda k němu prý sáhla kvůli tomu, že dlouhodobé protesty „by mohly mít vliv na bezpečnost země a bezpečí lidských životů a veřejného majetku“.
Thajská armáda stála od konce absolutistické monarchie v roce 1932 za 11 převraty v zemi, do současné politické krize ale zatím nezasahovala. Minulý týden však šéf thajských pozemních sil pohrozil možným vojenským zásahem, pokud budou násilnosti pokračovat.
