„Kvůli Hartzu IV jsme chudí a nemocní!“ provolává transparent, se kterým Detlev Witte každé pondělí postává v centru Hamburku. „Jednou jsem byl nemocný a jednou jsem na to zapomněl,“ řekl deníku Die Welt 68letý důchodce.
Není sám, přesto je skupinka asi 12 lidí pouhým zlomkem původně masového hnutí, které se proti čtyřem Hartzovým reformám měnicím způsob podpory nezaměstnaných zformovalo v roce 2003. Přesně ve čtvrt na sedm večer se koordinátor hamburských pondělních demonstrací Stephan Brandt chápe mikrofonu. Ten sice vzápětí vypovídá službu, Brandt přesto pokračuje ve své interpretaci politických událostí uplynulého týdne. Dříve se v nich často hovořilo o novinkách v oblastí Hartz IV, nyní ale už není o čem mluvit.
Witte byl do Západního Německa vyhoštěn z NDR v roce 1982. Předtím pracoval v rostockých loděnicích Neptun, na západě se mu ale nikdy žádnou práci nepodařilo najít. Když vstoupil v platnost Hartz IV, poslední fáze reforem komise Petera Hartze, přišli dlouhodobě nezaměstnaní o část svých dosavadních příjmů a od roku 2010 už jim stát ani nepřispívá na penzi.
Podle celonárodního koordinátora pondělních protestů Hanse Nowaka se pravidelné demonstrace drží ještě asi ve stovce měst a účastní se jich dva až tři tisíce lidí. Zatímco v Hamburku protestuje malá skupinka, ve velkých centrech Porúří se scházejí stovky lidí.
Plnou podporu v nezaměstnanosti, dosahující 60 až 67 procent původního platu, mohou v Německu lidé dostávat 12 až 18 měsíců. Poté už může získat nanejvýš 382 eur měsíčně plus příspěvek na bydlení a zdravotní péči. Snížený nárok na pomoc státu v nezaměstnanosti mají ti, jejichž majetek překračuje stanovenou mez.
Nezaměstnanost v Německu v posledních deseti letech:
Kritici německého systému podpory v nezaměstnanosti mimo jiné tvrdí, že systém lze snadno zneužít. Úřady na kritiku zareagovaly tím, že rozdávají stále více pokut za porušení podmínek výplaty podpory. Například v Postupimi počet pokut udělených od ledna do září 2012 meziročně stoupl o 60 procent na 2408. Místní úřad práce přitom podporu vyplácí 11 tisícům nezaměstnaných, zákon se tedy pokouší obejít každý pátý nezaměstnaný.
Odpůrcům reformy loni v létě pomohl i berlínský soud, který rozhodl, že podpora v nezaměstnanosti je příliš nízká. Přesněji řečeno by lidé měli dostat alespoň o 36 eur více, aby jim byla zajištěna „lidská důstojnost“. Postkomunistická strana Linke navrhuje zvýšení podporu už delší dobu, kvůli soudnímu verdiktu o reformě Hartzových zákonů nyní debatuje i vládní koalice.
Navzdory veškeré kritice dokázaly reformy prokazatelně snížit nezaměstnanost. Zatímco v lednu 2003, kdy byly zákony schváleny, dosahovala 10,1 procenta, v lednu 2012 dosahovala 7,3 procenta.
