Tribunál v Haagu dráždí svými verdikty Srby | E15.cz

Tribunál v Haagu dráždí svými verdikty Srby

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) včera poslal bývalého bosenskosrbského generála Zdravka Tolimira na doživotí do vězení, mimo jiné za podíl na genocidě. Podle soudu někdejší člen hlavního štábu bosenskosrbské armády a jeden ze zástupců vrchního velitele Ratka Mladiće plánoval a dohlížel na zabíjení osmi tisíc lidí ve Srebrenici v roce 1995.

Tribunál dosud nějakým způsobem uzavřel téměř devadesát případů, další desítky obviněných soudí, řeší jejich odvolání nebo jejich případy předal soudům v jednotlivých zemích. V poslední době se na něj ale vznesla srbská kritika a včerejší verdikt ji zřejmě ještě posílí.

Bělehrad v uplynulém roce „doručil“ tribunálu velké ryby Gorana Hadžiče a Ratka Mladiče, což se všeobecně vykládalo jako snaha o vylepšení srbských šancí na vstup do Evropské unie. Jenže sbližování s EU se stejně vleče kvůli srbským vztahům s Prištinou, v zemi se navíc mezitím změnila vláda a prezident.

Prezident Tomislav Nikolić už není tak proevropský jako jeho předchůdce Boris Tadić a před nedávnem uvedl, že by se raději vzdal členství v unii než Kosova. Do toho přišly na podzim dva verdikty ICTY, které Srby značně podráždily. Nejdříve tribunál v polovině listopadu osvobodil dva bývalé chorvatské generály, Anteho Gotovinu a Mladena Markaće, souzené za válečné zločiny proti Srbům.

Obžalovaní před soudem ICTY Autor: profimedia.cz

Hlavní obžalovaní, kteří čekají na rozsudek ICTY: Radovan Karadžić a Ratko Mladić (nahoře zleva), Jadranko Prlić, Goran Hadžić a Vojislav Šešelj (dole zleva)

Koncem listopadu se dočkal omilostnění i kosovský expremiér Ramush Haradinaj. Nikolić v reakci na to označil ICTY za instituci vytvořenou s cílem „soudit srbský lid“ a radikálové v Bělehradě pálili vlajky Kosova, Spojených států, NATO i EU. Srbsko s tribunálem omezilo spolupráci a pozastavilo mu vydávání dokumentů. Vicepremiérka Suzana Grubješičová už po osvobození zmíněných Chorvatů prohlásila, že to bude mít negativní dopad na integraci Srbska do EU. „Proces usmíření a kooperace v regionu se po tomto verdiktu zpomalí,“ dodala.

Na stranu Srbska se postavila Moskva. Před pár dny podpořila jeho stížnost na zmiňované výroky soudu u Rady bezpečnosti OSN. Ruský zástupce v orgánu Vitalij Čurkin vyjádřil hluboké znepokojení nad prací tribunálu. Podle něj poslední procesy nevynikají ani férovostí, ani efektivitou. „Zabíjelo se a týralo, ale pachatelé nejsou,“ podotkl.

Carla Del Ponteová Autor: profimedia.cz

Carla Del Ponteová: ze žalobkyně žalovanou

Švýcarská právnička Carla Del Ponteová jako žalobkyně poháněla několik let před soud lidi nejen za válečné zločiny v bývalé Jugoslávii, ale také ve Rwandě. Nyní pátrá po agresorech v Sýrii. Do jejího hledáčku v dlouhé kariéře padli i kosovští představitelé. Premiéra Hasima Thaçiho nařkla ve své knize z toho, že věděl o obchodování s orgány unesených Srbů. Expremiér Ramush Haradinaj skončil kvůli údajnému pronásledování a vraždám nejen srbského obyvatelstva přímo před ICTY. Kosovo po jeho listopadovém osvobození vyzvalo tribunál, aby zahájilo nezávislé vyšetřování své bývalé hlavní žalobkyně.

Haradinaj se chce znovu zapojit do vysoké politiky a mluví se o něm i jako o možném budoucím premiérovi. Stěžuje si, že jeho obvinění bylo „výsledkem dohody, ve které byl platidlem“ mezi Haagem a Bělehradem. Kosovská vláda tvrdí, že žaloba, kterou Del Ponteová vůči Haradinajovi vznesla, byla nepodložená, tendenční a že přitom zneužila své pravomoci.

K žádosti o prověření nynější komisařky OSN se připojila i Albánie. Bývalý prokurátor ICTY Geoffrey Nice novinářům řekl, že proces s Haradinajem je pro tribunál ostuda. Podle něj několik právníků Del Ponteovou varovalo, že v tomto případě chybějí důkazy. „Pokud měla žaloba Haradinaje skryté motivy, jak někteří naznačují, musí to kancelář žalobce vyšetřit a jasně určit, kde se stala chyba a kdo je za ni zodpovědný,“ dodal.

Co je to ICTY

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu založila OSN v roce 1993 v reakci na válku v regionu. Stal se prvním mezinárodním válečným soudem od procesů v Norimberku a Tokiu. Má 16 stálých soudců a další ad litem (povolávaných k jednotlivým případům). Celkově zaměstnává devět set lidí, hlavními jednacími jazyky jsou angličtina a francouzština. Jeho činnost je hrazena z příspěvků členských států organizace, ale také z darů zemí a různých institucí.

Srbský radikál Nikolić si navlékl špatně padnoucí oblek demokrata. A zvítězil

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video