Trump se předem snaží sabotovat Bidenovo jednání s Íránem
Pokud bude chtít nastupující americký prezident Joe Biden zlepšit vztahy s Íránem, nebude to mít snadné. Administrativa Donalda Trumpa se na poslední chvíli snaží Teherán co nejvíce izolovat a omezit jeho vliv v regionu. Ministr zahraničí Mike Pompeo o víkendu oznámil, že Washington zařadí Íránem podporované jemenské Húsíe na listinu teroristických organizací. V úterý pak bez jasných důkazů uvedl, že Peršané poskytli zázemí al-Káidě.
Vývoj v posledních týdnech nasvědčuje, že se Trump pokouší předat Bidenovi americko-íránské vztahy natolik napjaté, aby pro budoucího prezidenta bylo komplikované dosáhnout návratu k jaderné dohodě. Současný šéf Bílého domu zastával vůči Íránu tvrdý postoj, úmluvu z roku 2015 vypověděl a uvalil na zemi řadu sankcí.
Pompeo tvrdí, že Teherán umožnil al-Káidě zřídit svém území nové operační velitelství. Poskytl jí prý k tomu logistickou podporu, například cestovní doklady. Podle některých médií však tajné služby nebyly příliš nakloněny zveřejnění těchto informací. Nejmenovaný zdroj The Financial Times z ministerstva zahraničí brání svého šéfa poukazem na veřejný zájem. „Na veřejnosti se totiž šíří mylné narativy, že se Írán a al-Káida nesnášejí,“ poznamenal.
Skeptičtí jsou však také akademici. Podle nich je už dlouho známo, že Írán poskytl útočiště některým členům teroristické organizace. Domnívají se však, že Pompeo její působnost v zemi zveličuje. „Malovat Írán a al-Káidu jako strategické partnery je mnohem více fikcí než skutečností,“ řekl Reuters Charles Lister z amerického think-tanku Blízkovýchodní ústav.
Pompeo v neděli vzbudil kritiku prohlášením, že USA Húsíe zařadí na seznam zahraničních teroristických organizací. Má se tak stát den před Bidenovou inaugurací. Humanitární organizace však varují, že tento krok může ještě zhoršit katastrofální podmínky, které v Jemenu kvůli dlouholetému konfliktu panují. Obávají se, že poskytovatelé pomoci se z regionu raději stáhnou. Podle některých názorů je navíc nutné k ukončení války tlačit i na protistranu, tedy na koalici vedenou Saúdskou Arábií.
Napětí mezi Íránem a Spojenými státy rostlo i v předchozích týdnech, v regionu kupříkladu operovaly americké bombardéry B-52. V médiích se tak dokonce spekulovalo o možném zahájení otevřeného konfliktu. Nejen Bidenovi poradci jsou přesvědčení, že Trump se tak snaží mařit budoucí jednání s problematickou zemí.
Anthony Cordesman z amerického Střediska pro strategická a mezinárodní studia přirovnal poslední kroky současné administrativy ke kladení min, mezi kterými bude muset Biden opatrně našlapovat. „Pokud by Biden v debatě o Jemenu odvolal zařazení (Húsíů) mezi teroristy, může být označen za příliš shovívavého k terorismu,“ uvedl příklad pro magazín Foreign Policy. Humanitární organizace přitom dávají najevo, že právě k tomuto kroku chtějí Bidena neprodleně vyzvat.
Nejlepším krokem k ukončení současné divoké americké zahraničí politiky a odvrácení rizika nové války na Blízkém východě by podle některých názorů bylo předčasné odstavení Trumpa od moci. Nic však nenasvědčuje tomu, že by se tento nápad prosazovaný demokraty dal uskutečnit.
Tvrdý postoj Donalda Trumpa měl těžký dopad na íránskou ekonomiku. Americké sankce zasáhly ropný sektor a situaci ještě zhoršuje koronakrize. Dosavadní americká taktika maximálního tlaku přesto na autoritářský íránský režim nezabrala. Je však otázkou, zda ho k jednáním a ústupkům přiměje vidina hospodářské úlevy. Šéf íránské centrální banky Abdolnáser Hemmatí před pár dny uvedl, že celkový příjem z exportu ropy v posledních dvou letech vlivem amerických postihů klesl o více než padesát procent na méně než dvacet miliard dolarů. Údaje o ropných příjmech země z různých zdrojů se ale silně rozcházejí. Některé odhadovaly, že letos vývozem ropy nezíská více než pět miliard dolarů. Rádio Farda na sklonku minulého roku s odkazem na svůj zdroj poznamenalo, že v roce 2020 utrpěl i ostatní export. Příjmy z neropného vývozu podle něj klesly zhruba o čtvrtinu na třicet miliard dolarů. Prezident Hasan Rúhání už na podzim prohlásil, že sankce uvržené na zemi po Trumpově odstoupení od smlouvy dosud Teherán stály 150 miliard dolarů. Důsledky postihů pociťují i obyvatelé země. „Vysoká míra inflace po prudkém oslabení měny způsobila další ekonomický tlak na domácnosti s nižšími příjmy,“ uvádí Světová banka. Podle jejího odhadu ekonomika země poklesne ve fiskálním roce končím v březnu zhruba o 3,7 procenta. Podotýká, že relativně nízký propad je dán špatným stavem hospodářství už před vypuknutím pandemie a poměrně krátkým počátečním lockdownem. V závěru loňského roku se však opatření zpřísnila, což bude mít patrně negativní vliv na HDP. |