Rijád se smiřuje s Katarem, Írán míří do větší izolace
Arabské státy Perského zálivu podepsaly dohodu o stabilitě a solidaritě, která by je měla usmířit. Saúdská Arábie u příležitosti summitu šestice zemí ohlásila otevření hranic s Katarem, což se považuje za první krok k ukončení jeho blokády. Velkou roli ve sbližovacím procesu hraje Kuvajt, hovoří se však i o iniciativě Jareda Kushnera, zetě a poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle stanoviska končícího vedení Bílého domu je jednota arabských zemí nevyhnutelná k dosažení izolace Íránu.
Rijád, Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn a Egypt zpřetrhaly v létě roku 2017 linky s Katarem s odůvodněním, že podporuje teroristická uskupení a má blízko k Teheránu. Požadovaly mimo jiné ukončení těchto vazeb a uzavření zpravodajské stanice Al-Džazíra. Blokáda sice poškodila katarskou ekonomiku, nepřinesla však takový úspěch, jaký její strůjci čekali. Navíc v podstatě ještě zvýšila závislost Dauhá na Persii a zboží odtamtud.
„Je to prostě obrovský průlom. Přinese to více stability celému regionu,“ řekl Reuters k aktuálnímu vývoji nejmenovaný představitel Bílého domu a vyzvedl Kushnerovu roli. O historickém okamžiku hovořili a na sociálních sítích psali i představitelé zmíněných zemí. Média usmiřování prezentují jako další diplomatický úspěch Trumpovy administrativy v regionu po sérii dohod mezi arabskými zeměmi a Izraelem.
Někteří experti ovšem nevylučují, že Rijád už pohlíží do budoucnosti a tímto krokem vysílá vstřícný signál nastupujícímu prezidentovi Joeu Bidenovi. Předpokládá se totiž, že demokrat by mohl přehodnotit vztahy se Saúdy a obří zbrojní kontrakty, což arabskou zemi silně znepokojuje. Před nedávnem se například objevily zprávy, že najímá nové lobbisty v USA.
„Ze všech blokujících států se Saúdská Arábie patrně cítí pod největším tlakem, aby zmírnila své postoje vůči Kataru zejména proto, že se obává výzev ze strany Washingtonu v posttrumpovské éře,“ řekl Al-Džazíře Giorgio Cafiero z americké poradenské firmy Gulf State Analytics. Během úterního jednání však nebylo jisté, zda se podařilo zcela urovnat spory Kataru s ostatními, zejména se SAE.
V tuto chvíli také není jasné, jak vážné dopady bude mít usmiřovací proces na Írán. Trump byl vůči němu po celé období nesmlouvavý a vztahy zemí jsou vyhrocené. Po amerických volbách panovalo přesvědčení, že se Teherán drží zpátky a vyčkává příchod Bidena, od něhož se očekává smířlivější tón.
V těchto dnech ale země zahájila obohacování uranu na dvacet procent a zadržela jihokorejský tanker. Americké letectvo zase minulý týden vyslalo na Blízký východ dvojici bombardérů B-52, Pentagon také podivně šachuje s letadlovou lodí Nimitz.
Je však možné, že aktuální kroky Teheránu jsou určeny domácímu publiku v souvislosti s výročím zabití velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního. Pokud se situace dále nevyhrotí a země nepodnikne radikální „odvetný krok“, dají se po inauguraci demokrata očekávat americko-íránská jednání. Katar nyní s relativně dobrými vztahy s mnoha hráči v regionu by přitom mohl hrát roli prostředníka nejen v této záležitosti, ale také při řešení dalších třenic a konfliktů.
| Irák na pokraji kolapsu |
Další vývoj na Blízkém východě může ovlivnit dění v Iráku, který se blíží k hospodářskému kolapsu. Ropné zemi docházejí v důsledku pandemie, korupce, přebujelého státního aparátu a špatné správy prostředky na platy státních zaměstnanců i nákup energií ze zahraničí. „Myslím si, že je to zoufalé. Výdaje podstatně převyšují příjem Iráku,“ řekl listu The New York Times Ahmed Tabakchalí z iráckého Ústavu pro regionální a mezinárodní studia. Země minulý měsíc devalvovala měnu, což vedlo k nárůstu cen velkého objemu zboží, jelikož je silně závislá na dovozu. Írán před několika dny z důvodu neplacení odřízl souseda od elektřiny a zemního plynu, což vedlo k výpadkům proudu. Panují obavy, že tíživá situace může Irák destabilizovat, vést k protestům, bojům o moc mezi různými skupinami i posílení vlivu Teheránu v zemi. |
