Rok 2020: V zajetí pandemie, rekordních požárů nebo amerických prezidentských voleb

Rok 2020 je za námi. Jaké nejzásadnější události letos hýbaly světovým děním?

Rok 2020 je za námi. Jaké nejzásadnější události letos hýbaly světovým děním? Zdroj: e15.cz

Počátek roku byl poznamenán rozsáhlými požáry v Austrálii, které přetrvaly až do května. Vyhořela větší plocha než kolik má celé Slovensko.
Americká armáda provedla 3. ledna raketový útok v Bagdádu, během kterého se jí podařilo zabít vysokého íránského generála Kásema Sulejmáního.
Velká Británie 31. ledna oficiálně opustila Evropskou unii. Jejím členem byla 47 let.
Letošní rok ovlivnila především globální pandemie koronaviru. Jejím symbolem se stalo nošení roušek.
Investování na burzách snad nikdy nebylo dramatičtější. Akcie letos zažily prudké vzestupy i pády.
13
Fotogalerie

Server E15.cz přináší přehled nejdůležitějších zahraničních zpráv, které vám letos neměly uniknout. 

Požáry v Austrálii

Počátek roku byl poznamenán rozsáhlými požáry v Austrálii, které přetrvaly až do května. Vyhořela větší plocha, než kolik má celé Slovensko. Tisíce lidí musely být evakuovány a stovky zemřely. Oheň současně napáchal škody za více než sto miliard australských dolarů čili 1,6 bilionu korun. Závažně utrpěla také tamní fauna a flóra. Austrálie se v letních měsících potýká s požáry každoročně, ty letošní však byly podle úřadů nejhorší zaznamenané.   

Atentát na generála Sulejmáního

Americká armáda provedla 3. ledna raketový útok v Bagdádu, během kterého se jí podařilo zabít vysokého íránského generála Kásema Sulejmáního a několik dalších lidí včetně člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise. Později vyšlo najevo, že atentát nařídil prezident Spojených států Donald Trump. Sulejmání podle tvrzení USA připravoval útoky na americké vojáky a diplomaty na iráckém území. Generálova smrt vyvolala rozhořčení a hrozby ze strany Íránu. Dlouhodobě vyhrocené vztahy mezi Washingtonem a Teheránem se nepodařilo zcela uklidnit dodnes.   

Británie opustila EU

Příběh, který se táhl poslední čtyři roky, je u konce. Velká Británie 31. ledna formálně vystoupila z Evropské unie, jejímž členem byla od roku 1973. V prosinci se pak konečně domluvila s Bruselem na podobě budoucích vzájemných vztahů. Obchodní dohoda byla uzavřena na Štědrý den. Brexit bude definitivně dokonán po silvestru, kdy skončí i přechodné období, během nějž stále pro Británii platí unijní pravidla. Premiér Spojeného království Boris Johnson tak splnil slib, který dal voličům při posledních parlamentních volbách („Get Brexit Done“). Řada domácích a mezinárodních sporů ale přetrvala.       

Pandemie nemoci COVID-19

Samozřejmě nemůžeme opomenout propuknutí globální pandemie koronaviru – zřejmě nejvýznamnější historické události tohoto století. Pandemie začala již v prosinci minulého roku v čínském Wu-chanu. Do západních zemí se naplno rozšířila v březnu. COVID-19 se dosud celosvětově nakazilo přes osmdesát milionů lidí a téměř 1,8 milionu s virem zemřelo. Aby se zamezilo jeho šíření, byly vlády nuceny přistoupit na restriktivní opatření. Ta posléze způsobila nejhorší ekonomickou krizi od druhé světové války, jejíž následky přetrvají roky.  

Turbulentní jízda akciových trhů

Akciové burzy v Americe, Asii i v Evropě letos zažily nevídaně prudké vzestupy a pády. Hned několik světových indexů v březnu zaznamenalo v důsledku koronakrize nejstrmější pokles od svého založení. Trhy v Paříži či v Londýně ze dne na den oslabily o více než deset procent. Na jaře se také rekordně propadla cena ropy. Ta v dubnu dokonce klesla pod 20 dolarů za barel. Jinak však zejména americké akcie v roce 2020 prudce rostly a v současné době se indexy Dow Jones, Nasdaq Composite a S&P 500 nacházejí na svých historických maximech. Rekordy v letošním roce překonávaly též kryptoměny. Bitcoin v prosinci pokořil hranici 23 tisíc dolarů.          

Rasové nepokoje v USA a ve světě

V americkém Minneapolisu byl 25. května při nepřiměřeně tvrdém policejním zásahu zabit šestačtyřicetiletý Afroameričan George Floyd. Jeho smrt vyvolala ve Spojených státech a posléze i v řadě dalších zemí obrovskou vlnu protestů, namířenou proti rasismu a policejnímu násilí. Do jejich čela se postavilo hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). Aféra měla silnou odezvu i ve světě byznysu. Nespočet firem se po ní začal otevřeně vymezovat vůči rasové diskriminaci a upravovat podle toho svou marketingovou komunikaci. V mnoha západních státech se otevřela diskuze o činech některých historických osobností, které se podílely na kolonizaci a obchodování s otroky.     

Protesty v Bělorusku

Do centra světové pozornosti se v roce 2020 dostalo také Bělorusko. Na konci května vypukly ve východoevropské zemi největší pouliční demonstrace v běloruských dějinách, požadující demisi autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten v Bělorusku vládne nepřetržitě od roku 1994 a je na Západě označován za „posledního skutečného diktátora v Evropě“. Lukašenko si svoji moc zatím udržel, protesty vedené opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou ale stále pokračují. Během demonstrací byly zatčeny tisíce lidí.    

Izraelsko-arabský mír

Na Blízkém východě se letos jen neválčilo, ale také uzavírala historická příměří. Mnohaletí nepřátelé Izrael a Spojené arabské emiráty se 13. srpna prostřednictvím USA domluvili na normalizaci vztahů. K oficiálnímu podpisu dohody došlo 15. září. Kromě emirátů navázaly diplomatické styky s Izraelci v roce 2020 také další muslimské země – Súdán, Bahrajn či Maroko. V blízké budoucnosti by se seznam spojenců mohl ještě rozšířit. Sbližování Židů s Araby může v příštích letech zcela proměnit rovnováhu sil v regionu. Írán se tím dostává do čím dál tím větší izolace.       

Konflikt o Náhorní Karabach

Mezi 27. zářím a 10. listopadem došlo k válce mezi Arménií a Ázerbájdžánem o území Náhorního Karabachu. Nepřehledný konflikt si vyžádal tisíce mrtvých a skončil de facto vítězstvím Ázerbájdžánu, který obsadil několik měst a vesnic, dříve obývaných převážně Armény. Ačkoli se obě strany již několikrát domluvily na zastavení bojů, ještě v prosinci byly v regionu hlášeny násilné incidenty a porušování příměří.       

Pád Donalda Trumpa

Na podzim bylo nejostřeji sledovanou událostí volební klání ve Spojených státech, kde o křeslo v Bílém domě soupeřili dosavadní republikánský prezident Trump a demokratický kandidát Joe Biden. Listopadových voleb se zúčastnilo rekordní množství amerických voličů, platné hlasy odevzdalo přes 159 milionů lidí. Jednalo se rovněž o nejdražší volby v historii. Kandidáty vyšly na čtrnáct miliard dolarů, asi 300 miliard korun. Kvůli koronavirové pandemii hlasovalo značné množství voličů poštou, čímž se zdrželo sčítání hlasů. Vítězem a novým prezidentem USA byl nakonec sborem volitelů vyhlášen Biden. Trump však svoji prohru dosud neuznal a šíří nepodložená tvrzení, že hlasování bylo zmanipulované. 

Proměny v ekonomice

Snad žádná jiná krize nepřinesla tak obrovské změny na trzích a v životním stylu obyvatel jako ta letošní. Kvůli antikoronavirovým restriktivním opatřením se masově zvýšil počet lidí pracujících z domova. Díky tomu se v roce 2020 extrémně dařilo technologickým společnostem, jako je Zoom či Netflix. Mnoho jiných sektorů, například letecký průmysl, cestovní ruch nebo těžba fosilních paliv, naopak prochází obdobím těžkého finančního úpadku. 

Závod o vakcínu

Koronavirová pandemie rozpoutala také souboj mezi největšími farmaceutickými společnostmi světa o to, kdo jako první vyvine účinnou vakcínu proti nemoci COVID-19. Zapojily se do něj třeba americká Johnson & Johnson, čínský Sinovac či britsko-švédská AstraZeneca. Zatím v daném závodě vítězí americká firma Pfizer spolu s německým BioNTechem. Jejich očkovací látka se již začala používat v USA, Velké Británii, Švýcarsku, Singapuru i ve státech Evropské unie.