Milice spojené s Kurdskou stranou pracujících často ovládají celé čtvrti a střety s armádou jsou na denním pořádku. V hustě obydlených oblastech operují tanky a dělostřelectvo. V kurdských městech často vládní úřady vyhlašují zákazy vycházení, které někdy trvají až dva týdny. Turecká armáda obléhá a ostřeluje například stotisícové město Cizre, které hromadně opouští civilisté.
PKK vede vojenské aktivity proti vládě s různými přerušeními už od svého vzniku v roce 1978. Snaží se získat pro Kurdy nezávislost nebo větší politickou autonomii na Ankaře. Desetiletí trvající konflikt po dvou a půlletém příměří znovu vzplál loni v létě, když Turecko začalo útočit proti PKK v Sýrii a Iráku. Obě strany konfliktu udávají hodně odlišná čísla o ztrátách, nezisková organizace International Crisis Group ovšem napočítala 550 mrtvých, včetně 150 civilistů.
After forcing Kurds from their homes Turkish sniper takes position.2nd largest NATO army fighting teenagers
#Cizrepic.twitter.com/PgJWyTjQj9
— Janet Grabowski (@janetcalif) January 10, 2016Turecký premiér Ahmet Davutoglu chce „teroristy vymycovat od domu k domu“. Turecké úřady zablokovaly region, vypnuly v něm internet i telefonní signál. V prosinci ministerstvo školství odvolalo z oblasti tři tisíce učitelů státních škol, které zůstaly zavřené.
„Některé fotografie přicházející z oblasti jsou znepokojivě podobné těm z počátku syrského konfliktu v roce 2011,“ píše na serveru Politico turecká novinářka Asli Aydintasbasová. „Zdi budov nesou stopy po bojích minulého dne a na horizontu stoupá kouř ze šedivé betonové zástavby.“
Podle Aydintasbasové o konfliktu turecká média moc nemluví. Přičítá to zvyšujícímu se omezování svobody slova vládou Recepa Tayyipa Erdogana. „Editoři a šéfredaktoři mi říkají, že se neustále bojí toho, aby je úřady neobvinily ze sympatií k PKK. Zpravodajství nahrává tureckému nacionalismu a vykresluje úspěchy vládních bezpečnostních složek. O civilních obětech se skoro nezmiňuje,“ píše novinářka.
