„Vidím, že můj národ s těmito volbami přijme prezidentský systém a začne o něm mluvit. Řeknou si: když už jsem si zvolil prezidenta, proč by to neměl být prezident s výkonnými pravomocemi. Pro vyspělé země obecně dává smysl mít prezidentský nebo poloprezidentský systém. Musíme udělat skok,“ řekl Erdogan v televizi.
Nejvážnější rival předsedy vlády, Ekmeleddin Ihsanoglu, jde do voleb naopak s přesvědčením, že prezident musí být nestranický a nemá zabředávat do běžných politických sporů. Hlava státu, která se bude příliš vměšovat do politiky, podle něho přispěje k rozdělování společnosti. „Mohly by nastat časy krizí a myslím si, že prezident má být neutrální, aby zmírnil napětí,“ řekl společný kandidát největších opozičních uskupení agentuře Reuters. Podle něho by se také do kampaně neměla zatahovat zahraniční témata, která sice doma mohou sklidit ohlas, ale diplomacii zahánějí do kouta. Narážel tak na současnou Edoganovu protiizraelskou rétoriku.
Do klání ještě může teoreticky promluvit Selahattin Demirtas, který hájí zájmy kurdské menšiny. Vyzval ministerského předsedu, aby místo výkřiků skutečně přerušil vojenskou a ekonomickou spolupráci s Izraelem.
Až 55 procent voličů pro Erdogana
Podle průzkumů se ale Turkům Erdoganova kampaň zamlouvá. Hlasovat by pro něj mohlo kolem 55 procent voličů, reálné je tedy jeho vítězství hned v prvním kole. Ihsanoglu na něj ztrácí kolem dvaceti procent. Premiér spoléhá i na hlasy ze zahraničí, hlavně z Německa.
Premiérovi kritici se ale obávají, že jeho vítězství povede k nebezpečné koncentraci moci v jeho rukou. Už nyní byl kritizován například za nemístný tlak na centrální banku.
Experty popudil také populistickými předvolebními sliby, které mohou mít velký dopad na stav veřejných financí. I ministr financí Mehmet Simsek se ohradil proti plánům na daňovou amnestii a zdůraznil, že nepocházejí z jeho dílny.
Pokud se o hlavě státu nerozhodne v neděli, bude 24. srpna následovat druhé kolo.
