Turecko sestřelilo ruský bojový letoun, NATO chystá mimořádné zasedání

Suchoj SU-24

Suchoj SU-24 Zdroj: Dmitriy Pichugin, GFDL 1.2, wiki

Padající ruský letoun Su-24 na záběru turecké televize Haberturk
Padající ruský letoun Su-24 na záběru turecké televize Haberturk
2
Fotogalerie
Turecká armáda dnes u hranice se Sýrií sestřelila ruský vojenský letoun Su-24. Podle turecké tiskové agentury Anadolu se oba piloti katapultovali a trosky dopadly na pohraniční vesnici na syrské straně hranice. Kreml hovoří o vážném incidentu a trvá na tom, že stroj se nacházel mimo turecký vzdušný prostor. Jedna z povstaleckých skupin působících v Sýrii poslal agentuře Reuters záběry, na nichž je vidět pilota ležícího na zemi. Podle tohoto zdroje jde o ruského pilota a muž je mrtvý.

V provincii Latákíja, kam stroj dopadl, operuje ruská a syrská armáda. Letadlo se zřítilo na vesnici, kde žije turkmenská menšina. Jeden z pilotů je podle turecké redakce televize CNN v rukou Turkmenů. Trosky dopadly na stany, v nichž Turkmeni bydlí. Ruská armáda vyslala nad oblast své vrtulníky, které po pilotech pátrají. Na turecké straně hranice úlomky padajícího letadla zranily dva civilisty.

Turci ráno vyslali k hranici své stíhačky, protože se přiblížily údajně dva cizí stroje. Podle Ankary navzdory deseti varováním se jeden z letounů dostal do tureckého vzdušného prostoru a byl sestřelen. Ruské zdroje tvrdí, že letoun zasáhla raketa odpálená ze země.

NATO ohlásilo mimořádné zasedání

Incident se stal v 09:20 SEČ a generální štáb turecké armády ani po několika hodinách nepotvrdil, že sestřelen byl ruský stroj. V oblasti operovala kromě ruských také syrská letadla.

V Turecku o události byli informováni prezident a premiér a Ankara se obrátila na OSN a Severoatlantickou alianci. NATO následně oznámilo, že kvůli incidentu dnes odpoledne mimořádně zasedne nejvyšší orgán aliance, Severoatlantická rada.

Padající ruský letoun Su-24 na záběrech turecké televize Haberturk

Sestřelení ruského letadla tureckou armádou bude mít tragický dopad na vztahy Ruska s Tureckem, řekl ruský prezident Vladimir Putin. Incident překročil rámec obyčejného boje s terorismem, je to podle Putina rána do zad, kterou Rusku zasadili přisluhovači teroristů.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl novinářům, že Moskva považuje incident za vážný, ale že zatím nemá dostatek informací na to, aby z něj bylo možné vyvodit důsledky. Neví, jestli kvůli němu ministr zahraničí Sergej Lavrov nezruší středeční cestu do Turecka. Je možné, že se k incidentu vyjádří prezident Vladimir Putin.

Soukromá televize Habertürk odvysílala záběry padajícího hořícího letadla. Na videu, které má k dispozici Anadolu, je vidět dva piloty s padáky klesající k zemi.

Ankara Rusy předem varovala

Turecko, které v syrském konfliktu na rozdíl od Moskvy stojí proti vládě syrského prezidenta Bašára Asada, nedávno upozornilo Rusy, že uplatní veškerá svá práva při obraně hranice. Reagovalo tak na zprávy, podle nichž ruská letadla operují v oblasti obývané syrskými Turkmeny. Varování bylo minulý týden tlumočeno ruskému velvyslanci v Ankaře, jehož si turecké ministerstvo zahraničí předvolalo kvůli ruským útokům na pohraniční vesnice.

Spolu s velvyslancem byl povolán také vojenský atašé ruského velvyslanectví, jemuž Turci řekl, že ruská armáda operuje příliš blízko turecké hranice a zvyšuje tím možnost, že Turecko bude muset bránit své území.

Navíc Ankara upozornila, že v těchto oblastech nepůsobí příslušníci Islámského státu ani jiné teroristické skupiny, proti nimž Rusko podle svých prohlášení v Sýrii bojuje. Navíc prý útoky nutí civilisty prchat z domovů a Turecko je tak vystaveno další uprchlické vlně.

Příliš radikální opatření

Sestřelení ruského bitevníku Tureckem je podle prezidenta Miloše Zemana příliš radikální opatření, které zhorší atmosféru. „Je občas vyslovováno podezření, že Turecko neformálně spolupracuje s Islámským státem, a vzhledem k tomu, že ruské letectvo bojuje proti Islámskému státu, tak samozřejmě toto sestřelení se zdá být až příliš radikálním opatřením, které pouze zhorší atmosféru v dané oblasti,“ uvedl Zeman.

Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka je sestřelení letadla nejvážnějším varováním, že si mezinárodní společenství musí sednout k jednomu stolu a dohodnout se, jinak nahrává teroristům. „Protože neexistuje jasná dohoda mezinárodního společenství na společné strategii a protože není ani jasně definovaný nepřítel, bojuje tu každý svou vlastní válku podle svých zájmů,“ uvedl Zaorálek.

Sporná provincie
Provincie Hatay, nad níž Turecko podle svého tvrzení sestřelilo ruský letoun, je předmětem vleklých sporů mezi Tureckem a Sýrií. Území, které bylo historicky součástí syrských provincií Osmanské říše, přiřkla po první světové válce Lausannská mírová smlouva Sýrii, tehdy francouzskému mandátnímu území. Po sérii příhraničních sporů Francie v roce 1937 přiznala provincii nezávislost, což Turecko o dva roky později využilo a území po sporném referendu anektovalo. Sýrie tento stav nikdy neuznala, Hatay například stále jako syrské území zobrazují i oficiální mapy. V říjnu 2012 dopadlo v provincii Hatay několik raket vypálených syrskou armádou. Turecko reagovalo ostřelováním pozic syrské armády na druhé straně hranice.
Letouny Su-24 jsou v provozu již od 70. let
- Bitevník Suchoj Su-24 (v kódu NATO zvaný Fencer) je nadzvukový, dvoumístný, dvoumotorový hornoplošník s měnitelnou geometrií křídel určený pro boj za každého počasí.

- Je považován za sovětskou obdobu amerického letounu F-111 a bylo ho vyrobeno asi 1400 kusů.

- Posádku tvoří pilot a operátor zbraní, stroj měří 22,53 metrů a je vysoký 6,19 metrů. Dolet činí 2775 kilometrů.

- Vyvinut byl v 60. letech a do výzbroje sovětského letectva byl zařazen v polovině 70. let. V roce 1984 zasáhl do vojenských operací sovětských vojsk v Afghánistánu. Použit byl také ruským letectvem během takzvané druhé čečenské války, kde Rusové ztratili asi čtyři typy těchto strojů. Nasazen byl i v krátké válce s Gruzií v srpnu 2008 a proti ukrajinskému letectvu při konfliktu Kyjeva s proruskými separatisty na východní Ukrajině. Mezi současné uživatele letounů Su-24 patří Sýrie, Alžírsko, Írán nebo Kazachstán.

- Ruská armáda plánuje, že do roku 2020 by měly tyto dosluhující „suchoje“ zcela nahradit nové Su-34.

- Provoz stárnoucích Su-24 v ruském letectvu provází řada katastrof. V roce 2012 na letišti u Rostova na Donu sjel letoun z přistávací dráhy a shořel. Posádka se katapultovala a vyvázla bez zranění. Nehodu podle ministerstva obrany způsobil brzdicí padák, který se během přistávání utrhl.

- Letos v únoru havaroval stroj Su-24 u Volgogradu, kde zahynuli oba piloti. V červenci se letoun této řady zřítil v Chabarovském kraji na východě Ruska; oba členové posádky při nehodě zahynuli.

- V libyjské občanské válce sestřelili v březnu 2011 povstalci vládní Su-24, oba piloti tehdy zahynuli. Izraelská armáda sestřelila v září 2014 syrské bojové letadlo Su-24, které se objevilo ve vzdušném prostoru na Golanských výšinách.

- V současné době operují tato letadla spolu se stroji Suchoj Su-34, Su-30 a Su-25 ve vojenském konfliktu v Sýrii, kde má Moskva více než 50 letadel a vrtulníků.

- Turecká letadla už intervenovala proti Rusům letos 3. října, kdy přinutila ruské vojenské letadlo, které se dostalo nad Turecko, aby se vrátilo do syrského prostoru. Moskva tehdy incident vysvětlovala tím, že v oblasti panovalo špatné počasí. V dalším případě 16. října turecká armáda sestřelila bezpilotní letadlo ruské výroby, které se objevilo nad tureckým územím.

- Letoun, který dnes u hranice se Sýrií sestřelila turecká armádní letadla, byl podle Turků pět minut v tureckém prostoru a piloti byli údajně desetkrát varováni. Ruské ministerstvo obrany incident potvrdilo a trvá na tom, že jeho stroj operoval výhradně nad Sýrií. Oběma pilotům se podařilo katapultovat.