Za první měsíc platnosti dohody o navracení migrantů připlulo na řecké ostrovy zhruba 7800 lidí, v průměru tedy 252 denně. Ještě v únoru to přitom bylo přes 56 tisíc, což se blížilo téměř dvěma tisícům příchozích za den.
V Turecku nyní přebývá kolem 2,7 milionu uprchlíků, EU zemi přislíbila miliardy eur na zlepšení jejich podmínek. Tusk v sobotu společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem přijeli zkontrolovat jejich využívání.
Vypravili se do tábora Nizip, kde přebývá asi pět tisíc Syřanů. Organizace na ochranu lidských práv, které dlouhodobě zpochybňují bezpečnost v zemi pro běžence, tvrdí, že jde o přikrášlené místo. Delegaci doporučily návštěvu detenčního centra pro migranty navrácené z Řecka nebo tábory na opačné straně turecko-syrské hranice. Tam se podle nich tísní desetitisíce zbídačených lidí, které Turecko nechce vpustit do země. Merkelová v této souvislosti podotkla, že Německo usiluje o vytvoření bezpečnostních zón v Sýrii, kde by uprchlíci nalezli útočiště.
Turecko neplní podmínky
Ankara dala jasně najevo, že její další ochota k naplňování dohody bude záviset na zavedení bezvízového režimu pro občany země. „Problematika zrušení vízové povinnosti je pro Turecko zásadní,“ prohlásil premiér Ahmet Davutoglu. Země by přitom pro uvolnění vstupů do EU měla splnit 72 podmínek, podle diplomatů se ale dosud vypořádala jen zhruba s polovinou bodů.
Úmluva se tak v osmadvacítce nadále setkává s kritikou, podle které Turecko Evropu vydírá. Jedním z nejhlasitějších odpůrců ujednání je maďarský premiér Viktor Orbán. „Bezpečnost Evropské unie nemůže být v rukou mocnosti, která je mimo EU,“ citovala ho v sobotu média.
