Odhadnout nyní ekonomické důsledky uzavření asociační smlouvy a dohody o volném obchodu je těžké. Jisté je jen to, že Rusko v uplynulých měsících naznačovalo, že by zem v případě bližšího napojení na EU mohla přijít o svůj klíčový trh. Jako alternativu Ukrajině soustavně nabízí možnost integrovat se do celní unie mezi ním, Běloruskem a Kazachstánem, která by se měla rozvinout v euroasijský svaz.
Zahraniční obchod
Druhá největší země kontinentu vyváží hlavně ocel a další kovy, strojírenské výrobky a produkci chemického, zemědělského a potravinářského průmyslu. Z údajů ukrajinského statistického úřadu vyplývá, že do Ruska v uplynulém roce poslala zboží v hodnotě 17,6 miliardy dolarů, tedy zhruba o dvě stě milionů více než do celé Evropy.
Za letošních prvních devět měsíců vývoz do Evropy mírně převážil, což může být důsledek ruských restrikcí spojených se současnými tahanicemi. Otázkou je, nakolik by se díky dohodě vývoz do Evropské unie zvedl.
„Podpis smlouvy podle předběžné kalkulace Ukrajině umožní 46procentní růst exportu. Podle propočtů ukrajinští byznysmeni ušetří ročně půl miliardy eur jen na clech,“ řekl před časem litevský ministr dopravy Rimantas Sinkevičius.
Podle některých ekonomů by podpis v dlouhodobém horizontu mohl zvednout HDP země o dvanáct procent.
Na dohodu čekal například velký zemědělský sektor, především producenti drůbeže a vajec. Ti mohou posílat své výrobky do Evropy už nyní, ovšem po podpisu by je to vyšlo levněji.
Smlouva by ale ještě neznamenala, že zemědělské produkty z Ukrajiny zaplaví evropský trh. Někteří vývozci by patrně měli problémy se splněním náročných unijních fytosanitárních nařízení.
Nejde však jen čistě o export, je pravděpodobné, že dohoda by na Ukrajinu přitáhla mnoho západních investorů. Na druhé straně je třeba vzít v úvahu, že se Ukrajině nabízí i potenciál dalšího zvýšení exportu na východ, pokud se bude pod taktovkou ruského prezidenta Vladimira Putina euroasijský prostor dále integrovat.
„Pokud se Ukrajina připojí k celní unii, bude jednou schopná získat deset miliard dolarů (ročně) díky lepším obchodním podmínkám. Stejně jako Bělorusko bude schopná kupovat ruský plyn za ruské domácí ceny, ropu bez vývozních cel a dodávat své produkty na ruský trh bez jakýchkoli bariér,“ lákal na podzim Kyjev Putinův poradce Sergej Glazjev.
Plyn a dluhy
Plyn bude patrně ještě dlouho důležitou součástí rusko-ukrajinských vztahů. Kyjev se různými prostředky – těžbou, přechodem na jiné energie, nákupem odjinud – snaží závislost na Rusku snižovat, přesto od něj stále odebírá zhruba 60 procent suroviny. Vidina slevy je pro něj proto těžko odolatelná.
Zvlášť když je Ukrajina vázaná proslulou desetiletou smlouvou na odběr z roku 2009, která poslala do vězení expremiérku Juliji Tymošenkovou. Na základě této úmluvy nyní Ukrajina platí kolem 400 dolarů za tisíc metrů krychlových, tedy víc než například Německo i mnohé další evropské země.
Rusko ale patrně bude s poskytnutím slev nadále opatrné a zřejmě bude čekat, až se Ukrajina definitivně rozhodne pro vstup do celní unie. „Plynová dohoda by Ukrajinu zbavila velkého problému. Můžeme jim také dát půjčku, ale nepomůžeme jim bez závazků na jejich straně,“ citovala agentura Bloomberg vicepremiéra Igora Šuvalova.
Finanční pomoc přitom bude Kyjev patrně velmi potřebovat. Agentura Fitch tvrdí, že příští rok bude muset Ukrajina splatit na 8,2 miliardy dolarů, Reuters uvádí dokonce dvojnásobnou částku. Neustále se potýká právě s včasným hrazením účtů za ruský plyn, tíží ji ale také třeba závazky Mezinárodnímu měnovému fondu.
S ním se Ukrajina pokoušela dohodnout na refinancování úvěru. Nepovedlo se. Za neúspěchem jednání stojí opět hlavně plyn – respektive neochota vlády zvýšit jeho cenu pro domácnosti. Premiér Mykola Azarov přitom tvrdí, že podmínky fondu sehrály velkou roli při rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu. Země nyní každopádně hledá pomoc z dluhové pasti v Číně.
Kulturní rozdíly a geografické možnosti
Problémem mnoha obyvatel Ukrajiny je, že se dostatečně nesžili s dvaadvacet let starým státem. Západ země, který dřív spadal pod Rakousko-Uhersko, má jasno, na východě ale stále přežívá nostalgie po sovětských časech.
Ukrajinština jako rodný jazyk jako v jednotlivých oblastech (v %):
Důležité jsou i další rozdíly. Zatímco lidé ze západu Ukrajiny jezdí za prací či obchodem do Evropy, mnoho lidí z východu hledá uplatnění v geograficky a jazykově blízkém Rusku.
Nejde vyčíslit počty Ukrajinců nějakým způsobem ekonomicky aktivních v jednotlivých zemích, určitým vodítkem ale mohou být údaje ukrajinského statistického úřadu. Podle nich vyrazilo loni do Ruska téměř šest milionů obyvatel země. Co se týče opačného směru, jen o trochu méně jich zamířilo do Polska. Jeden a tři čtvrtě milionu lidí navštívilo Maďarsko. Do Česka loni zavítalo tři sta tisíc Ukrajinců.
| Proruský východ je bohatší než proevropský západ |
|---|
| Ukrajinu nelze brát jako jednolitou zemi ani z hlediska příjmů obyvatel, regionální rozdíly jsou poměrně velké. Nijak překvapivě vyniká město Kyjev, kde nyní průměrný čistý roční příjem na hlavu činí téměř 50 tisíc hřiven (zhruba 123 tisíc korun). Celá Kyjevská oblast ale už prvenství nedosahuje. Největší příjmy mají lidé v okolí Doněcku (zhruba 27 500 hřiven), který je také označován za nejatraktivnější místo pro byznys. Konkuruje mu nedaleký, rovněž průmyslový Dnipropetrovsk, odkud pochází a kde úspěšně vedla svůj byznys expremiérka Julija Tymošenková. Obě oblasti jsou na východě a jsou proruské. Až třetí je region kolem hlavního města, za ním následuje další průmyslové východní město Záporoží, pamětníkům známé hlavně produkcí automobilů Záporožec. Nejnižší příjmy jsou v Zakarpatí, tedy na někdejším česko-slovenském území zvaném Podkarpatská Rus. Příliš dobře si nestojí ani centrum ukrajinského nacionalismu a protivládního odporu Halič. Co se týče nezaměstnanosti, vynikají nejnižšími ukazateli Oděská, Kyjevská, Luhanská oblast a Krym. |
Evropský kurz a čokoláda
Ani u nejbohatších Ukrajinců není jasné, jestli jsou pro Evropu, či pro Rusko. Podle některých názorů si zvykli „parcelovat“ ukrajinské hospodářství na jednotlivé sféry vlivu a nemají zájem, aby jim Rusové hleděli do karet. Těžko však říci, nakolik je to pravda. Ve hře
je totiž mnohem více faktorů včetně napojení na různé politické kruhy. Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov se každopádně vyjadřuje velice diplomaticky. „Moc – to znamená být respektován jak v Rusku, tak v USA, i v Evropské unii,“ poznamenal.
Zajímavým případem je další miliardář, čokoládový magnát Petro Porošenko, který se stal obětí letošní obchodní války. V červenci hlavní ruský hygienik zakázal dovoz jeho cukrovinek Roshen, v postsovětském prostoru velmi
oblíbených. Údajně nesplňovaly požadavky na kvalitu. Jen pár dní poté, co se Ukrajina otočila k EU zády, přinesla média informace, že by se brzy mohly na ruský trh vrátit. Porošenko však celou dobu sveřepě trvá na evropském kurzu.
Pavla Palaščáková: Brusel na Ukrajině prohrává. Nemá myšlení lovce
