Ukrajinské volby ovládl oligarcha Porošenko, zřejmě zvítězil v prvním kole

Petro Porošenko ovládal už předvolební průzkumy, podle předběžného průzkumu provedeného u hlasovacích místností získal v dnešním hlasování 55,9 procenta hlasů a získal prezidentský úřad už v prvním kole. Expremiérka Julija Tymošenková se umístila druhá s 12,9 procenta hlasů. Jak uvedla ústřední volební komise, účast překonala 40 procent.

Sám Porošenko se po vyhlášení průběžných výsledků označil za vítěze voleb. „Volby skončily v prvním kole a země má nového prezidenta,“ prohlásil oligarcha na tiskové konferenci.

Volební místnosti se otevřely v 7:00 našeho času a hlasování mělo skončit v 19:00. Volební komise se ale rozhodla prodloužit hlasování v Kyjevě, protože se před volebními místnostmi stále tvoří dlouhé fronty. Podle českého senátora Jaromíra Štětiny (TOP 09), který v Kyjevě a Kyjevské oblasti sleduje volby jako pozorovatel Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, je rozhodnutí volební komise rozumné. V Kyjevě čekali voliči v dlouhých frontách, nezřídka v nich stály i stovky lidí, řekl senátor.

Bojkot voleb na východě země

Podle informací z webových stránek gubernátora Doněcké oblasti se hlasování fakticky nekonalo ve správním středisku Doněcku, ale ve venkovských okrscích byla situace o něco lepší. Podle neoficiálních informací se v Doněcké oblasti otevřela zhruba třetina volebních místností, podle ukrajinských volebních komisařů v oblasti fungovalo dopoledne jen 426 z celkového počtu 2430 volebních okrsků.

V milionovém Doněcku se volební místnosti vůbec neotevřely, ráno se v jednom z doněckých průmyslových obvodů volební komise pokusila zahájit práci, během deseti minut po otevření ale její kanceláře zavřeli maskovaní ozbrojenci (viz tweet).

Voting is underway in Ukraine - but not in Donetsk, where masked gunmen shut the only polling station 10 minutes after it opened.

— max seddon (@maxseddon) May 25, 2014

Žádná hlasovací místnost nebyla otevřena v doněckých školách, prostory pro volby nebyly podle místních novinářů většinou ani označeny. Mnohé volební komise v Doněcké a Luhanské oblasti si stěžují, že neměly k dispozici voličské seznamy ani hlasovací lístky.

Doněck podle serveru Ostrov kromě násilných akcí radikálů doplácí na akutní nedostatek členů volebních komisí, z nichž mnozí v obavě o vlastní bezpečnost „dezertovali“. Při obsazování hlasovacích místností se členové volebních komisí často stávali terčem fyzických útoků, výhrůžek a týrání.

Internetoví nadšenci prý v Luhansku zorganizovali neformální hlasování online, aby občanům umožnili vyjádřit názor bez obav z nátlaku a násilných útoků proruských radikálů.

Nehlasovalo se ve městě Horlivka, žádné informace o hlasování nejsou z Kramatorska a Slavjanska, hlavních bašt východoukrajinských povstalců. Podle serveru Novosti Donbassa je ale nad očekávání příznivá situace v důležitém přístavním městě Mariupolu, kde údajně fungovalo 202 z 216 volebních okrsků.

V Luhanské oblasti volby blokovali komunisté a Janukovyčovi lidé

Vážně narušen byl volební proces v sousední Luhanské oblasti. Práci tam ráno zahájily údajně jen dvě volební komise ve městech Svatove a Bilovodsk. Podle agentury Unian v deseti luhanských volebních obvodech volby neblokovali ozbrojení radikálové „Luhanské lidové republiky“, ale funkcionáři komunistické strany a Strany regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče.

Podle televize Espreso v Oděse a Chersonu na jihu Ukrajiny policie odvrátila žhářské útoky na dvě volební místnosti. V Mykolajivě musela policie jednu volební místnost vyklidit kvůli výhrůžnému telefonátu o uložení bomby.

Vyřazena z hlasování celkově byla podstatná část z víc než čtyř milionů voličů východoukrajinského Donbasu. Na Ukrajině má volební právo celkem 35 milionů lidí. Podle odhadů médií se možná až desetina z nich neměla mít možnost do voleb zapojit.

Podle názoru ukrajinské vlády i vedení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ale bojkot hlasování na východě země platnost volebního aktu neovlivní. Rusko navzdory výhradám hodlá výsledky respektovat.

Hlavní postavy voleb
Petro Porošenko | Michal Jozefaciuk, Senat Rzeczypospolitej PolskiejPetro Porošenko (nezávislý) je jasným favoritem voleb. Za prezidenta Viktora Juščenka byl vládním šéfem diplomacie, za éry Janukovyče se přesunul do hospodářství. Jako jeden z mála oligarchů otevřeně podporoval protestní hnutí v Kyjevě. Přečtěte si jeho profil.
Julija Tymošenková | ctkJulija Tymošenková (Vlast) je někdejší představitelka opozice z dob oranžové revoluce, v nedávné době ještě vězněná disidentka, jejíž odsouzení bylo často kritizováno jako politicky motivované. Pro velkou část země ovšem bude nepřijatelná kvůli kritice Putinova režimu.
Michail Dobkin | KyivPost.comMichail Dobkin (Strana regionů) je radikál a stoupenec Janukovyčova režimu. V současné době ho čeká soud kvůli obvinění ze separatismu a ohrožování ústavního pořádku. Na jihu a východě země má ovšem Dobkin své podporovatele, a to nejenom v „domovském“ Charkově“, ale i v Doněcku a Luhansku.
Oleh Ťahnybok | CTKOleh Ťahnybok (Svoboda) je jeden z hlavních vůdců opozice. Lídr silně nacionalistické strany volí často ostrá slova. On i jeho strana se ostře vymezují vůči komunistické historii Ukrajiny a otevřeně vystupují proti vlivu Ruska.
Dmytro Jaroš (nezávislý) patří k nejradikálnějším tvářím na ukrajinské politické scéně. Je vůdcem nepočetné, ale v ulicích o to výraznější organizace Pravý sektor. V současné doby zastává funkci tajemníka Rady bezpečnosti a obrany. Přečtěte si jeho profil.
Serhij Tihipko býval kdysi jednou z hlavních postav proruské Strany regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče. Má za sebou bohatou kariéru. V roce 2010 se stal vicepremiérem. V 90. letech působil v bankovnictví, později dělal poradce tehdejšímu prezidentovi Leonidu Kučmovi, v letech 1999 a 2000 zastával funkci ministra hospodářství, v letech 2002-2004 guvernér centrální banky.Z proruské Strany regionů byl nakonec vyloučen, protože ve vnitropolitickém konfliktu zastával kompromisní stanoviska.