Ukrajinské volby: vede Jaceňukova strana, Porošenko je těsně druhý

ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk

ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk Zdroj: CTK/AP

Parlamentní volby na Ukrajině
Parlamentní volby na Ukrajině
Prezident Petro Porošenko
Parlamentní volby na Ukrajině
Parlamentní volby na Ukrajině
9
Fotogalerie
Po sečtení téměř 96 procent volebních lístků zůstává vítězem nedělních voleb na Ukrajině Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka. Strana získala 22,22 procenta hlasů. V těsném závěsu je na druhém místě favorizovaný prezidentský Blok Petra Porošenka, který obdržel 21,82 procenta hlasů. Výsledky hlasování potvrdily silné evropské směřování země a vítězové voleb se již pustili do jednání o budoucí koalici.

Na třetím místě skončila s větším odstupem strana Svépomoc lvovského starosty Andrije Sadového, získala 11,03 procent hlasů. Za ní následuje proruský Opoziční blok s 9,3 procenty, populistická Radikální strana se 7,44 procenty a strana Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové (5,69 procenta).

Všechny ostatní strany zatím zůstávají pod pětiprocentní hranicí potřebnou ke vstupu do sněmovny, jsou mezi nimi i nacionalisté ze strany Svoboda se 4,73 procenty.

Volební systém na Ukrajině je smíšený: polovina ze 450 poslanců je volena poměrným systémem ze stranických seznamů, zbytek v jednomandátových obvodech většinovým systémem. Ve skutečnosti bude ale podle odhadů ústřední volební komise zvoleno jen 424 poslanců - neobsazená zůstanou křesla vyhrazená pro zástupce oblastí na východě země a anektovaného Krymu, které kontrolují povstalci respektive Rusko.

Dohoda o vzniku nové vládní koalice bude vytvořena na základě Strategie 2020, tedy reformního plánu prezidenta Porošenka. Uvedl to dnes podle agentury Unian Dmytro Šymkiv z prezidentského úřadu. Nový kabinet se podle něj bude zaměřovat na provádění klíčových reforem. Bližší podrobnosti o koaliční smlouvě ale nesdělil s ohledem na stále probíhající jednání. Vládní koalici nejspíš vytvoří Blok Petra Porošenka, Lidová fronta a strana Svépomoc.

V Česku hlasovalo dva tisíce Ukrajinců
Do Kyjeva dorazily i výsledky z volebních místností v zahraničí včetně Prahy a Brna. V České republice podle volební komise hlasování velký zájem voličů nevyvolalo, vhodit lístek do urny přišlo něco přes 2000 lidí. Osmadvacet procent z nich podpořilo Lidovou frontu, 21 procent Svépomoc a 20 procent Blok Petra Porošenka.

Podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) byly nedělní volby demokratické a svobodné. Výsledky uznává i Moskva a přivítal je americký prezident Barack Obama. Hlasování označil za úspěšné a ocenil, že se podařilo mobilizovat miliony voličů bez ohledu na boje na východě země.

Úřad ukrajinského prezidenta informoval, že Petro Porošenko v úterý po telefonu hovořil se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou. Ten mu pogratuloval k výsledku voleb a zároveň ho pozval na summit visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a Německa, který se uskuteční 16. listopadu v Bratislavě.

Kiska prý během telefonátu označil za velmi důležité, že na Ukrajině zvítězily proevropské a reformní síly. Nabídl rovněž Kyjevu pomoc při provádění reforem.

Vizitky stran, jež se zřejmě dostanou do parlamentu
Blok Petra Porošenka - Do letošního srpna se formace jmenovala Solidarita. Tu kdysi založil současný ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jelikož hlava státu nemůže být členem politické strany, Porošenko je jejím „čestným vůdcem“ a oficiálním vůdcem strany je Porošenkův poradce a bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko. Program strany se shoduje s tím, co ve funkci prezidenta prosazuje Porošenko, tedy jednotu ukrajinského státu, decentralizaci moci a plné členství v EU.
Lidová fronta - Proevropská strana, kterou zformoval letos v březnu premiér Arsenij Jaceňuk (40). Ten do čela vlády nastoupil po pádu proruské vlády prezidenta Viktora Janukovyče. Členy strany je řada bývalých spolustraníků expremiérky Julije Tymošenkové z její strany Vlast (Baťkivščyna); kromě Jaceňuka také například šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který po útěku Janukovyče ze země převzal jeho úřad.
Svépomoc - Křesťansky zaměřená a proevropská strana, kterou založil v prosinci 2012 starosta Lvovu Andrij Sadovyj. Na její kandidátce v těchto volbách je i velitel jednoho z vládních dobrovolnických praporů Donbas Semen Semenčenko.
Radikální strana - Populistická a současně proevropská strana, založená v srpnu 2010. V jejím čele stojí poslanec, novinář a vystudovaný pedagog Oleh Ljaško (42), jehož jméno je již roky synonymem skandálů. Celý oficiální název strany zní Radikální strana Oleha Ljaška. V dosud posledních parlamentních volbách v roce 2012 strana získala jeden mandát, do parlamentu usedl právě Ljaško, který v letošních prezidentských volbách skončil na třetím místě se ziskem 8,32 procenta hlasů.
Opoziční blok - Sdružuje stoupence bývalého režimu, zejména z bývalé vládní proruské Strany regionů. Strana byla založena v roce 2010; předchozích voleb v roce 2012 se neúčastnila. V jejím čele stojí Jurij Bojko, jenž byl od prosince 2012 do letošního únoora vicepremiérem Ukrajiny a předtím ministrem energetiky.
Svoboda (Všeukrajinské sdružení Svoboda) - Nacionalistická strana, podle oponentů až krajně pravicové. Vystupuje proti vlivu Ruska na Ukrajině a ostře se vymezuje vůči komunistické minulosti své země. Vznikla v roce 1991; zaregistrována byla v roce 1995 jako Sociálně-národní strana Ukrajiny; současný název má od února 2004, kdy se šéfem strany stal Oleh Ťahnybok. V předchozích parlamentních volbách v roce 2012 získala přes deset procent hlasů a stala se čtvrtou nejsilnější stranou v parlamentu. Byla jednou z hlavních sil protivládních demonstrací na přelomu loňského a letošního roku; v současné vládě má tři ministry.
Vlast - Stranu Vlast (Baťkivščyna) založila expremiérka Julija Tymošenková v roce 1999. Ve volbách většinou kandidovala v rámci Bloku Julije Tymošenkové (BJuT). Strana je proevropsky a umírněně nacionalisticky zaměřená. V uplynulých třech volbách se BJut vždy umístil na druhém místě a zakladatelka a předsedkyně strany Tymošenková, hlavní tvář takzvané oranžové revoluce, byla v roce 2005 a v letech 2007 až 2010 premiérkou. Začátkem roku 2010 svedla boj o prezidentské křeslo s letos sesazeným proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a těsně prohrála. Také v letošních prezidentských volbách skončila na druhém místě. V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Letos v únoru byla během revolučních změn propuštěna.