Výzkumníci sledovali 180 dětí narozených před třicátým týdnem těhotenství až do sedmi let jejich věku. Děti, jejichž strava v prvních třiceti dnech života sestávala alespoň z poloviny z klasického mateřského mléka, měly v okamžik propočteného termínu porodu vyšší objemy šedé hmoty v oblasti mozečku. Ten přitom hraje hlavní roli v kontrole mozkové aktivity a regulaci poznání.
Přímý dopad častějšího kojení na IQ pak potvrdily kontroly v sedmi letech věku sledovaných jedinců: více kojení nedonošenci (s alespoň nadpolovičním podílem mateřského mléka ve výživě), měli vyšší skóre při vyhodnocování IQ a kognitivních dovedností.
Souvislost mezi kojením a jejich výsledky se přitom projevila jako přímo úměrná – za každý den kojení navíc měly tyto děti v průměru o půl bodu lepší skóre než ty, u kterých převažovala náhradní kojenecká strava.
Magnetická rezonance pak odhalila u více kojených dětí nejen přetrvávající větší objem šedé hmoty v mozečku, ale také větší hipokampus. Ten je spojen s učením, tvorbou paměti a vzpomínek. Výsledky studie vědci popsali v časopisu Journal of Pediatrics. Nyní se ve svém výzkumu hodlají zaměřit na chemické vlivy látek, které jsou obsaženy v mateřském mléce, na organismus novorozence.
