„Pokud současný vývoj bude pokračovat, vliv Evropy na mezinárodní scéně poklesne kvůli kritickému nedostatku dopravních a zpravodajských kapacit, kvůli čemuž Evropa nebude schopna se podílet na mezinárodním krizovém managementu. Díru vyplní rozvíjející se mocnosti jako Čína a Indie, toto je fakt,“ prohlásil nedávno generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Britské úspory
Fox před dvěma týdny ohlásil, že počet britských vojáků do roku 2020 klesne ze současných 101 tisíc na 82 tisíc. Armáda Spojeného království tak bude nejmenší za posledních více než sto let. Přestože celkově se bude na vojsku šetřit, zvýšit by se měly investice do jeho vybavení, ale až od roku 2015. Úspory v armádě kritizuje britská opozice. „Evropa musí zvýšit svoji váhu v NATO, jinak bude mít NATO jen krátkou budoucnost,“ pronesl stínový ministr obrany Jim Murphy. Ke kritice se tento týden přidali ve své zprávě také poslanci.
Představitelé Francie, která se před časem z úsporných důvodů s Británií dohodla na vojenské spolupráci, v červnu přiznali, že jsou zaskočeni mírou šetření v britském námořnictvu. „Z francouzského pohledu musím říci, že jsme opravdu v šoku, protože Královské námořnictvo pro nás vždy bylo vzorem a nyní je v opravdu složité situaci,“ uvedl pro list Daily Telegraph admirál Pierre François Forissier.
Operace v Libyi
Zavedení armádních úspor bez konzultací v NATO a EU napadala i červencová zpráva Evropského parlamentu. Velkou nelibost nad škrty v evropských armádních rozpočtech vyjadřuje také Pentagon. Neochotu evropských zemí investovat do zbrojení si vzal na mušku například americký exministr obrany Robert Gates, který se o ní zmínil ve svém posledním velkém projevu ve funkci. Uvedl, že pakt riskuje „kolektivní vojenskou nedůležitost“.
Napětí mezi spojenci dobře ilustruje operace proti Muammaru Kaddáfímu, jednotlivé země se dohadují o tom, kolik peněz a zbraní kdo dodá. Polovina členů přitom pro zákrok neučinila vůbec nic. „Nejmocnější vojenská aliance v historii vede pouhých jedenáct týdnů operaci proti uboze vyzbrojenému režimu v řídce osídlené zemi a mnoha spojencům už začíná docházet munice,“ opřel se do členů bloku Gates v už zmiňovaném červnovém projevu. Dodal, že některé země se akce neúčastní ne z důvodů neochoty, ale protože na to prostě nemají dostatečné vybavení. Také Rasmussen upozornil na to, že libyjskou akci sice vedou Evropané, nebyli by ji ale schopni uspořádat bez pomoci USA.
Většina neplní doporučení
Spojené státy v současnosti přispívají do rozpočtu NATO zhruba ze 75 procent. Lídři libyjské operace a jediné evropské jaderné velmoci – Francie a Británie – loni patřili mezi pouhou pětici zemí z 28 členů aliance, které dodržely dohodnuté výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP. Dalšími dvěma byly Albánie a Řecko, které navíc zbrojí kvůli „aliančnímu kolegovi“ – Turecku, nikoli z důvodu vnější hrozby. Některé státy vydávají na obranu pouze procento HDP nebo ještě méně.
I USA budou spořit
Spojené státy v rámci současného boje proti zadluženosti rovněž plánují poměrně výrazné škrty v armádě. Americký prezident Barack Obama dříve oznámil záměr v následujících 12 letech uspořit v oblasti obrany 400 miliard dolarů. Zákonodárci však v současnosti požadují dvojnásobek až jeden bilion. Armádní představitelé od plánu hlasitě odrazují. „Národní bezpečnost dluhovou krizi nezpůsobila a ani ji nevyřeší,“ konstatoval generál Martin Dempsey.
Rasmussen vyzval Česko k zamyšlení
Generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen se v polovině července zaměřil také na Českou republiku. Česko patří ve výdajích dlouhodobě mezi černé ovce paktu – v posledních letech nedosahuje stanovené úrovně armádního rozpočtu ve výši dvě procenta HDP. „Redukce výdajů na armádu o 20 procent za poslední dva roky je důvodem k zamyšlení,“ citoval Rasmussenův dopis premiérovi Petru Nečasovi deník Dnes.
