USA posílí přítomnost v Evropě nejméně o stovky vojáků
Prezident Barack Obama v Polsku v úterý ohlásil přehodnocení vojenských aktivit USA v reakci na nové bezpečnostní výzvy. Washington chce do Evropy vyslat více vojáků a vybavení, a proto prezident požádal Kongres o schválení miliardy dolarů (asi 20 miliard korun) na tyto účely.
Svým nejnovějším krokem se Obama snaží zmírnit obavy amerických spojenců NATO po znepokojivých ruských krocích vůči Ukrajině. „Američané jsou si vědomi svých závazků ohledně bezpečnosti,“ prohlásil americký prezident.
| Co má slibovaná miliarda v příštím roce zajistit? |
|---|
| - Znásobit výcvik, manévry a rotaci vojáků v Evropě zejména na území novějších spojenců. - Stejně jako v Polsku i jinde rozmístit vojenské plánovače a zvýšit tak schopnost spojenců připravit širokou škálu výcvikových aktivit. - Umožnit posílení NATO rozmístěním vybavení a vylepšením základen a infrastruktury v Evropě. - Zvýšit účast amerického námořnictva v námořních silách NATO včetně trvalejšího nasazení v Černém a Baltském moři. - Budovat partnerské kapacity blízkých přátel jako Gruzie, Moldavsko a Ukrajina, aby tyto země mohly pracovat po boku USA a NATO a přispět k vlastní obraně. |
„Držíme při sobě, protože věříme, že lidé a národy mají právo vybrat si svůj osud, a to se týká i Ukrajinců. Naše svobodné národy budou jednotné, aby další ruské provokace znamenaly pouze další izolaci Ruska a náklady pro ně. Do sjednocení Evropy bylo investováno mnoho krve a bohatství, odmítáme, aby temné taktiky dvacátého století určovaly století dvacáté první,“ řekl Obama během projevu ve Varšavě.
| Trvalá opatření USA v Evropě |
|---|
| - V Evropě slouží asi 67 tisíc amerických vojáků, z nich 57 tisíc podléhá evropskému velení a 10 tisíc velení jiných oblastí, například Afriky. - USA přislíbily několik tisíc vojáků silám rychlé reakce NATO, mezi nimiž budou lidé z brigády texaské obrněné divize, vojenská loď, tankovací letadla a doprovodné lodě. - USA vysílají dvakrát do roka do Evropy jednotku o velikosti praporu na dvouměsíční rotaci. - Příspěvek USA k evropské raketové obraně zahrnuje obranný radar v Turecku, záměr rozmístit čtyři torpédoborce s protiraketovým systémem Aegis ve Španělsku - první z nich připlul v únoru. Dva pozemní radarové sytém Aegis mají být v Rumunsku (2015) a Polsku (2018). - Na základně v Rumunsku je trvale 500 amerických vojáků a 175 dočasně umístěných členů námořní pěchoty. |
USA posilují přítomnost v Evropě už od jara
Za současného financování už USA s NATO provedly několik kroků. V dubnu bylo nasazeno 600 výsadkářů ze 173. letecké brigády k rotačnímu tréninku v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku. Jak uvádí zpráva Bílého domu, je to v rámci rozšíření výcvikových aktivit USA s evropskými partnery, které se budou konat několik příštích měsíců.
Začátkem dubna USA vyslaly do Černého moře torpédoborec Donald Cook. Před odplutím 24. dubna loď navštívila rumunská přístav Konstanca a zúčastnila se společných manévrů s rumunským námořnictvem. Po ní byl do Černého moře vyslán torpédoborec Taylor a podnikl společné operace s Rumunskem a Gruzií. Koncem května do Černého moře vplul torpédoborec Vella Gulf. Účastní se společného cvičení s tureckým námořnictvem a navštívil gruzínský přístav Batumi.
V březnu USA zrychlily rotaci příslušníků letectva sloužících v Polsku a navýšily počet strojů F-16. Tyto stroje a personál jsou využívány ke společnému výcviku s polským letectvem. Od poloviny března americká tankovací letadla podporují stroje AWACS hlídkující nad Polskem a Rumunskem.
| NATO si klade otázku, zda je z Ruska trvalý protivník |
|---|
| Je třeba považovat Rusko za protivníka příštích let, nebo zůstane ukrajinská krize izolovaným jevem? Tato debata začala uvnitř Severoatlantické aliance, kde nejopatrnější státy chtějí zabránit tomu, aby se prosadila „konfrontační logika“. Strategické zamyšlení bude pokračovat celé léto až do summitu NATO 4. a 5. září ve Walesu, kde by šéfové států a vlád měli rozhodnout. |
| Tuto debatu oživuje generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který poslední tři měsíce neustále prohlašuje, že ruská agrese proti Ukrajině narušila bezpečnost Evropy. Krize podle něj dokazuje, že čelíme hrozbám, které se zvyšují a stávají se stále více nepředvídatelné. |
Víc vojáků NATO v Evropě není třeba, myslí si Sobotka
Český premiér Bohuslav Sobotka v reakci na Obamovo prohlášení uvedl, že Česko po posílení vojenské přítomnosti NATO v Evropě nevolá. „Já myslím, že taková přítomnost má logiku jen v návaznosti na bezpečnostní situaci,“ podotkl s tím, že ta česká to nevyžaduje. Sobotka za to čelil kritice od opozice i koaličních partnerů.
Prezident Miloš Zeman naznačil, že považuje výrok premiéra Bohuslava Sobotky za chybu. „Já bych byl k panu premiérovi shovívavý. On se v životě nezabýval zahraniční politikou, takže se jí musí teprve učit. A každý, kdo se učí, dělá chyby,“ řekl Zeman ve Varšavě, kde se účastní oslav 25. výročí prvních částečně svobodných voleb, které vedly k pádu komunismu v Polsku.
Sám Zeman považuje avizované posílení americké vojenské přítomnosti za „v zásadě symbolické - to jsou především stovky výsadkářů - a symbolické navýšení není nic, co by mě vadilo“.
Polsko: Posílení přítomnosti USA je správná odpověď na Ukrajinu
Podle polského prezidenta Bronislawa Komorowského je posílení vojenské přitomnosti USA v Evropě správnou odpovědí na dění na Ukrajině. „Pro nás je nejdůležitější, že vyšlo jasně najevo, že neexistují žádní druhořadí členové NATO. Neexistují země, kterým by jiné státy zvnějšku, zejména Rusko, mohly říkat, zda na jejich území mohou či nemohou být rozmístěni američtí vojáci,“ prohlásil prezident.
