Obamovi se nepodařilo získat pro svůj plán nové spojence ani na uplynulém summitu zemí G20, který se konal v Petrohradě. Ruský prezident Vladimir Putin se sešel o samotě se svým americkým protějškem na dvacet minut. „Vyslechli jsme jeden druhého, chápeme argumenty, ale neshodneme se,“ konstatoval šéf Kremlu. Proti intervenci se tam vyslovily také Čína, Indie, Brazílie, Argentina a Indonésie.
Postavení Bílého domu ale není jednoduché ani doma. Není jisté, zda zásah získá souhlas Kongresu, který se dnes sejde po letní pauze. Hlasování se očekává někdy v průběhu týdne. Podle průzkumu třetina zákonodárců dosud váhá. Mezi rozhodnutými je většina proti zásahu. Nevěří, že se akce nepřelije do zdlouhavé operace. Obama kongresmany vyzval, aby nestrkali hlavy do písku. Večer promluví o nutnosti zásahu proti prezidentovi Bašáru Asadovi ve velkých televizích, aby o ní přesvědčil veřejnost.
Ministr zahraničí John Kerry se zase v těchto dnech snaží zapůsobit na evropské partnery. Přirovnal jejich váhání k předválečné neochotě postavit se Adolfu Hitlerovi tvrzením, že nastal „mnichovský okamžik“. „My ve Spojených státech a naši francouzští partneři víme, že teď není čas na to být němými diváky na jatkách,“ poznamenal.
Experti však varují, že syrská opozice je v současnosti natolik roztříštěná, že jí americký útok na vojenská zařízení režimu zřejmě příliš nepomůže. „Zatímco je zcela možné, že lokalizované povstalecké skupiny mohou díky úderům na vládní letecké a dělostřelecké cíle získat výhodu, je nepravděpodobné, že by vedly k celonárodní vlně opozičních vítězství a k bezprostřednímu svržení vlády,“ píše se v analýze americké bezpečnostní poradenské společnosti IHS Jane’s.
