USA tlačí na Evropu: Přestaňte mluvit a začněte něco dělat

Americký ministr financí Timothy Geithner dnes na schůzce ve Vratislavi tlačil své evropské kolegy k tomu, aby zvýšili objem Evropského fondu finanční stability (EFSF). Geithner také vyzval Evropu, aby přestala "nevázaně hovořit" o rozpadu eurozóny a začala více spolupracovat s ECB. Evropští politici na jeho rady reagovali odmítavě, považují je za nevhodné vměšování.

Geithner vyzval Evropu, aby přestala „nevázaně hovořit“ o rozpadu eurozóny. Dluhovou krizi, s níž se kontinent potýká, má eurozóna podle něj možnost vyřešit, musí ale chtít. Mimo jiné to znamená, aby evropské vlády více spolupracovaly s Evropskou centrální bankou, řekl ministr.

„Svět neuvidí žádnou koordinovanou odezvu, jako v roce 2009. Evropská unie a Spojené státy ale musejí spolupracovat,“ poznamenal Geithner, jehož citovala agentura Reuters. Klíčové ekonomiky před dvěma lety koordinovaně zasáhly proti dopadům finanční krize.

Rozdílné názory

Ministři finací eurozóny ale na jeho návrhy reagovali odmítavě. „Dramaticky nás nabádal, že musíme shromáždit peníze, jinak přivedeme systém do potíží,“ řekla novinářům po jednání rakouská ministryně financí Maria Fekterová. „Připadá mi podivné, že ačkoli mají Američané znatelně horší rozpočtové výsledky než eurozóna, říkají nám, co bychom měli dělat,“ dodala.

S navýšením záchranných fondů nesouhlasí ani další účastnící jednání. „Co se týká podpůrných rozpočtových balíčků, máme narozdíl od našich amerických kolegů trochu odlišný názor,“ podotkl lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Podle něj je nepřípustné, aby eurozóna probírala rozšíření vlastních záchranných fondů s nečlenem měnové unie.

Rýpnutí do amerického ministra si neodpustil jeho belgický protějšek Didier Reynders. „Rád bych nyní slyšel, jak sníží Spojení státy svůj deficit… a své dluhy,“ reagoval na Geithnerovy výzvy.

Geithner se proti odhadům médií nezmínil o záchranném programu TALF (Term Asset-backed Securities Loan Facility), který v roce 2008 zavedli Američané jako nástroj k řešení jejich krize. Některé zdroje upozorňovaly, že program TALF by mohl sloužit jako model pro Evropu, respektive pro její záchranný fond EFSF. V rámci programu TALF americká centrální banka poskytovala levné úvěry firmám, které investovaly do strukturovaných úvěrových produktů. K tomuto kroku banka sáhla proto, že se jí navzdory masivní podpoře bank nepodařilo dát ekonomiku do pohybu.

Geithner dále řekl, že americká ekonomika by měla v příštích 18 měsících růst dvouprocentním tempem ročně. To by bylo pod jejím dlouhodobým potenciálem. Klíčový bude podle Geithnera plán, který předložil prezident Barack Obama. Ten počítá s podporou trhu práce částkou 447 miliard dolarů (asi osm bilionů korun), převážně ve formě daňových úlev a investic do infrastruktury.

Výměna řeckých dluhopisů proběhne bez potíží

Schůzka ve Vratislavi se dotkla i plánované výměny řeckých dluhopisů, což je klíčová podmínka pro zavedení druhého záchranného úvěru pro Řecko. Z dosavadních jednání vyplývá, že by asi nebyl problém, kdyby s plánem souhlasilo méně než 90 procent soukromých investorů. Tuto podmínku si stanovilo Řecko.

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos své kolegy už dříve požádal, aby mu dali do 9. září vědět, jak velký podíl jejich bank s plánem výměny dluhopisů souhlasí. Pokud by zájem nebyl dostatečný, Řekové chtěli od záměru odstoupit. Informované zdroje ale už v červenci naznačily, že vlády eurozóny by možná rozdíl doplatily.

Dvoudenní schůzka ve Vratislavi je neformální a jejím hlavním tématem je dluhová krize v eurozóně. Finanční trhy doufají, že se ministrům podaří najít způsob, jak se s krizí vypořádat a zajistit, aby se nerozšířila na větší země eurozóny. V poslední době se objevily spekulace, že Řecko možná bude nuceno vyhlásit platební neschopnost, zástupci Francie a Německa však tuto variantu vyloučili a za Řecko se pevně postavili.