USA zvýšily základní úrokovou sazbu. Poprvé za téměř deset let

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: 401(K) 2012, Flickr.com (CC BY-SA 2.0)

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) zvýšil základní úrokovou sazbu z minima, na němž byla sedm let, o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25-0,50 procenta. První zvýšení sazby na jednodenní mezibankovní úvěry za devět a půl roku se všeobecně očekávalo. Fed ji od prosince 2008 držel na rekordním minimu 0-0,25 procenta, aby podpořil proces zotavování ekonomiky z tehdejší hluboké krize.

Fed dal také najevo, že další přitvrzování měnové politiky bude „postupné“ a v rozhodování o něm bude hrát hlavní slovo vývoj inflace. Ta zůstává kvůli dlouhému propadu světových cen energií velmi nízká a je hluboko pod dvouprocentní cílovou úrovní Fedu. Fed ponechal výhled sazby pro příští rok na 1,375 procenta, což naznačuje, že během roku sazbu zvýší čtyřikrát o čtvrt bodu.

„Výbor soudí, že v letošním roce došlo k podstatnému zlepšení situace na trhu práce a je odůvodněně přesvědčen, že inflace bude ve střednědobém výhledu růst ke svému cíli dvě procenta,“ uvedl Fed v prohlášení, které přijal jednomyslně celý měnový výbor. Fed dal dnešním krokem po měsících váhání najevo přesvědčení, že největší světová ekonomika je už natolik silná, aby zpřísnění měnové politiky vydržela bez úhony.

Minimálními úroky se Fed, stejně jako centrální banky ostatních vyspělých zemí, snažil od krize podporovat růst ekonomiky. V předešlých letech Fed ekonomiku povzbuzoval i rozsáhlými nákupy dluhopisů. Ty ale loni ukončil a od té doby naznačuje, že se blíží k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006. To podmiňoval zejména příznivým vývojem trhu práce a vyhlídkou na zvyšování inflace.

Šéfka Fedu na pozdější tiskové konferenci uvedla, že měnová politika zůstává i po dnešním kroku uvolněná. „Hospodářské oživení ušlo dlouhou cestu, ještě ale není úplné. Zůstává prostor pro další zlepšování trhu práce a inflace je nadále pod naším cílem. Ekonomika si ale vede dobře a očekáváme, že v tom bude pokračovat,“ sdělila Yellenová.

„Fed zahájil nejmírnější přitvrzování politiky ve své historii. Udělá všechno pro to, aby ujistil trhy, že najíždí na ´postupnou´ dráhu a že nepůjde o tradiční cyklus zvyšování úroků,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonome německé pojišťovny Allianz Mohamed El-Erian.

Fed zahájil nejmírnější přitvrzování politiky ve své historii. Udělá všechno pro to, aby ujistil trhy, že najíždí na ´postupnou´ dráhu a že nepůjde o tradiční cyklus zvyšování úroků

Dolar proti ostatním měnám dočasně zpevnil, brzy ale začal oslabovat a jeho index proti šesti hlavním světovým měnám před 21:00 SEČ ztrácel 0,5 procenta. Americké akcie reagovaly na rozhodnutí Fedu vzestupem a své zisky si díky vyhlídkám na pomalé zvyšování sazeb udržely.

Podle Lukáše Kovandy, který je hlavním ekonomem finanční skupiny Roklen, vysílá Fed dnešním rozhodnutím zřetelný signál, že stav amerického hospodářství hodnotí příznivě. „To je nepochybně pozitivní zpráva i z hlediska vývoje globální ekonomiky. Rozhodnutí Fedu je tak příznivé i pro českou ekonomiku,“ uvedl Kovanda v komentáři zaslaném ČTK.

Kovanda stejně jako František Bostl z makléřské firmy Colosseum poukázali rovněž na možný příznivý vliv očekávaného posilovaní dolaru na ekonomiku eurozóny i Česka. V roce 2014 činil český export do USA více než 81 miliard Kč a zaznamenal meziroční nárůst o 17 procent, konstatoval Bostl. Za posledních deset let se přitom český vývoz do USA zvýšil na dvojnásobek.

Ekonomika zpomalila

Americká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila růst na 2,1 procenta z jarního tempa 3,9 procenta. V posledním letošním čtvrtletí čekají ekonomové mírné zrychlení na zhruba 2,5 procenta. V celém letošním roce by největší ekonomika světa měla růst o nejméně dvě procenta po loňském tempu 2,4 procenta.

„Je to signál, že Spojené státy se oklepaly z finanční krize. Zároveň bych ale tento krok nepřeceňoval. Je to v podstatě jen drobné, kosmetické navýšení, které na ekonomiku nebude mít zásadnější vliv. Do budoucna se ale Spojené státy při přísnější měnové politice nevyhnou vystřízlivění z kvantitativního uvolňování. I když to dnes na první pohled nevypadá, dostaví se kocovina v podobě vysoké inflace,“ uvedl hlavní analytik TGI Invest Petr Vlasák.

„ Americká centrální banka (Fed) se zvyšováním váhala už od srpna. Přičemž čas na zvýšení byl zhruba od začátku letních prázdnin. Očekávám , že zvýšené sazby nebudou příliš příznivé pro cenu akcií ani komodit,“ dodal analytik serveru Zlaťáky.cz Matěj Čeleš.