Vládní příjmy z daní klesly v lednu meziročně o 11 procent na 4,42 miliardy eur. Způsobil to dvouciferný propad maloobchodních tržeb, který snížil příjmy daně z přidané hodnoty.
Nečekaně velký propad příjmů vláda vyrovnala omezením daňových refundací z předpokládaných 311 milionů eur na 45 milionů eur. Veřejné investice se snížily z očekávané úrovně 200 milionů na 67 milionů eur.
„Rozpočtová bilance byla v lednu kladná, důvodem k uspokojení to však není,“ řekl Staikuras podle agentury Reuters. Podle něj je nyní nutné, aby vláda zapracovala na příjmové straně rozpočtu.
Výdajové škrty musí podpořit i vyšší příjmy, míní analytici
Řada analytiků a obchodníků na trzích ale pochybuje, zda vláda bude schopna splnit letošní plán rozpočtu pomocí výdajových škrtů. „Investoři nevěří, že dokážeme splnit stanovené cíle,“ řekl Takis Zamanis z aténské makléřské firmy Beta Securities.
Páteční prognóza řecké vlády čeká letos výrazný pokles deficitu veřejných financí. Podle ní by měl schodek země zmítané už přes tři roky dluhovou krizí klesnout letos na 4,3 procenta hrubého domácího produktu místo dříve předpokládaných 5,5 procenta. Loni deficit veřejných financí klesl na plánovaných 6,6 procenta HDP z 9,4 procenta v roce 2011.
Nová rozpočtová prognóza zohledňuje opatření ke snížení dluhové zátěže, na kterých se Řecko v prosinci dohodlo s věřiteli. Nadále v letošním roce počítá s poklesem ekonomiky o 4,5 procenta.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond. Výměnou za pomoc od té doby zavádí masivní výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a opakovaně zvyšuje daně, což sráží ekonomiku dolů a vyvolává protesty obyvatel.
