Zpravidla šlo o dvacet až čtyřicet procent odhadní ceny. Následně až do konce života dostával měsíční rentu a zároveň se nemusel starat o opravy bytu a takzvané společné náklady. Samozřejmě mu zůstalo i právo byt do smrti obývat . Model však provázela mnohá podezření, která vyplývala z nejasné a neúplné legislativy. Ta připouštěla, aby vlastnická práva hned přešla na banku a klient byl na vlastnickém listě vedený jako břemeno. Přesto byl počet stížností klientů doživotní renty minimální a zájem o službu rostl souběžně s rozvojem trhu s byty.
Konec projektu proto hodnotí maďarský ekonomický tisk s tím, že se původně jednalo o slibný program. FHB Banka odůvodnila prodej změnou zákona o pojišťovnictví. Od ledna mohou uzavírat smlouvy o doživotních rentách jen pojišťovny. Bez nových smluv by tedy FHB životní renta směřovala přímo ke krachu, protože by bez přísunu a prodeje dalších nemovitostí nedokázala tento majetek spravovat rentabilně.
FHB-životní renta je už třetí společností, která s programem končí. Po vypuknutí krize v roce 2008 a poklesem zájmu o nemovitosti na trhu zmrazila svoji činnost vůbec první speciální firma Hild, o rok později přerušila prodej nemovitostí i OTP-životní renta. Jedině FHB-životní renta vytrvala a ještě v roce 2011 uzavírala nové smlouvy.
Společnosti celkem spravovaly čtyři až pět tisíc bytů či domů. Nyní podle novely příslušného zákona mohou své nemovitosti nabídnout státu, konkrétně Správě národních prostředků. Správa nemovitosti udržuje, dohodnuté renty klientům vyplácí, ale nové smlouvy už neuzavírá.
| Neúspěšný projekt |
|---|
| FHB-životní renta směřovala na základě hospodářských výsledků k úpadku, byla výrazně ztrátová. V roce 2013 měla při 431milionovém příjmu 899milionovou ztrátu. Hodnota nemovitosti ve správě firmy dosáhla koncem roku 2013 téměř 10,5 miliard forintů, ale program je nedokázal zhodnotit. |
