Region sice proslul odbojnými teroristy z ETA, ale dosavadní vláda socialisty Francisca Javiera „Patxiho“ Lópeze nebyla vzhledem k vysokému stupni autonomie v daňových záležitostech pro Madrid velkou hrozbou. To se ale teď může změnit.
Volby vyhrála Baskická národní strana (PNV) usilující o ještě větší nezávislost. Záležet ale bude především na tom, jaké spojenectví po hlasování vznikne. Nové levicové seskupení separatistů Euskal Herria Bildu, které je podezíráno z napojení na ETA, rovněž výrazně získalo. „Jestli se PNV spojí s Bildu, otázka baskické identity bude hrát v této koalici centrální roli,“ je přesvědčen politolog Anton Losada z univerzity v Santiagu de Compostela.
PNV v parlamentu získala 27 křesel, Euskal bude mít 21 poslanců. Dosud vládnoucí socialisté se museli smířit se 16 křesly, Partido Popular bude ve sněmovně mít 10 zástupců.
Separatisté hrozí i v Katalánsku. Předčasné volby se uskuteční 25. listopadu. Předseda místní vlády Artus Mas slíbil, že v případě znovuzvolení vypíše referendum o nezávislosti. Na hlasovacím lístku by zřejmě stála otázka: Přejete si, aby se Katalánsko stalo novým státem v rámci Evropské unie? Jenže Španělsko v současnosti ani nemá žádný mechanismus, jak regionu udělit nezávislost. Zmatek by zřejmě nastal i v EU. Mas chce po skotském vzoru vyjednat organizaci referenda s centrální vládou, Madrid však naznačil, že použije ústavní soud, aby plebiscit prohlásil za ilegální. „V tom případě budeme muset jít do Bruselu a vysvětlit tam, že nás ani nenechávají konzultovat věc s našimi lidmi,“ hrozí Mas.
„Největší chyba, jakou můžeme učinit, je přidat k hospodářské krizi ještě politickou a institucionální,“ varuje regiony premiér centrální vlády Mariano Rajoy. Šéf kabinetu pochází z Galicie, kde se včera rovněž hlasovalo. Volby byly vnímané jako test Rajoyovy popularity. Čekalo se sice vítězství jeho Lidové strany, ale ne tak výrazné jako obvykle.
