Ve Spojených státech je bída jako po ropné krizi
Index bídy je součet míry inflace a nezaměstnanosti a momentálně dosahuje 12,76 procenta, což je nejvyšší číslo za posledních 28 let. Kritická je hlavně nezaměstnanost. Tvorbě nových pracovních míst nepomohlo ani takzvané kvantitativní uvolňování, během kterého centrální banka napumpovala do ekonomiky přes dva biliony dolarů. Míra nezaměstnanosti je v současné době 9,2 procenta. Příliv nových peněz do ekonomiky zesílil i tlak na inflaci a ta vzrostla na 3,56 procenta.
Kondice americké ekonomiky je však na tom nyní o to hůře, že státní pokladnu trápí obří dluhy, nejvyšší v historii. Pro srovnání: zatímco včera trhy s úlevou přijaly víkendovou dohodu politiků o zvýšení dluhového stropu o 2,4 bilionu dolarů na 16,7 bilionu, začátkem osmdesátých let byl dluhový strop kolem bilionu dolarů. Pochybnosti o budoucím vývoji ekonomiky tak nezmizely.
Dále čtěte:
Američanům se dařilo nejlépe za Eisenhovera
Americký dluh pod lupou: Kdo za něj vlastně může?
Americké a evropské trhy před dluhovou dohodou výrazně ztrácely a včera ztráty umazávaly. Evropské indexy vzrostly maximálně o jedno procento, podobným tempem se vydaly těsně po otevření burz i ty americké, kvůli očekávané vyšší poptávce zdražila i ropa. Naopak zlevnily zlato a švýcarský frank, bezpečné přístavy v dosavadní nejistotě.
„Na trh se vrátil prostor k nadechnutí. Pokud projde zvýšení dluhového stropu legislativou, čemuž zatím vše nasvědčuje, akcie budou dále stoupat,“ popsal agentuře Bloomberg náladu na trhu Keith Wirtz z Fifth Third.
Zahraniční věřitelé USA
Zdroj: Bílý dům
Příjmy a výdaje americké vlády
Zdroj: Bílý dům
Dolaru paradoxně dluhový kompromis příliš nepomohl, jeho hodnota mírně klesla k euru i švýcarskému franku.Investoři nyní upírají zraky ke statistice tvorby pracovních míst v USA, která bude zveřejněna v pátek. Trh zatím odhaduje vytvoření 110 tisíc nových pracovních míst. Aby míra nezaměstnanosti zůstala stabilní, je však potřeba alespoň 120 tisíc nových míst. Výkonu ekonomiky podle řady analytiků nepomohou ani chystané vládní úspory. Washington chce během deseti let ušetřit zhruba 2,4 bilionu dolaru.
Kvůli vysoké nezaměstnanosti a dluhové nejistotě byl podle ekonomů tlak i na spotřebu domácností. „V této nejisté náladě si málokdo udělá mejdan,“ poznamenal James Knightly z ING Bank. To postihne americké HDP, které, jak se minulý týden ukázalo, letos neroste tak, jak se čekalo (v druhém čtvrtletí jen o 1,3 procenta). Spotřeba domácností přidala jen 0,1 procenta, což je nejméně od recese z roku 2009.
