Velmoci se dohodly s Íránem na jaderném programu

Proti ujednání se ihned a tvrdě postavil Izrael, který vyzval Kongres USA, v němž má většinu opozice, aby smlouvu zablokoval. Americký prezident Barack Obama dohodu obhajoval a varoval kongresmany před „nezodpovědným hlasováním“.

Obama věří, že dohoda s Teheránem umožní mezinárodnímu společenství ověřovat, že Írán nevyrábí jadernou zbraň. Ujistil, že odvolání sankcí bude postupné podle toho, jak bude Írán naplňovat dohodu. Ta podle něj také dokazuje účinnost diplomacie ve světě. Na adresu Kongresu zdůraznil, že bude vetovat jakýkoli text, který bude dohodu blokovat.

Dohodu uvítal i íránský prezident Hasan Rúhání. V Íránu se očekávají velké oslavy kompromisu, který íránští představitelé prezentují obyvatelům jako „velmi dobrý“ pro Írán.

Dohodu vítá i Moskva

Kladně se vyjádřil také ruský prezident Vladimir Putin. Jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury Reuters dnes navíc vyjádřil ve Vídni naději, že Spojené státy „splní slib, že nerozmístí obranné raketové systémy v Evropě, jakmile se dosáhne dohody o íránském jádru“.

Zaríf řekl, že dohoda není vyčerpávající, ale je nejlepší, jaké bylo nyní možné dosáhnout. „Dokázali jsme dnes ukončit zbytečnou krizi. Dosáhli jsme historického okamžiku,“ řekl šéf íránské diplomacie. Mogheriniová ocenila podle ní velmi těžkou práci všech zúčastněných. „Je to rozhodnutí, které může otevřít cestu k nové kapitole mezinárodních vztahů. Myslím si, že je to znamení naděje pro celý svět,“ prohlásila představitelka EU.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury Reuters dnes vyjádřil ve Vídni naději, že Spojené státy „splní slib, že nerozmístí obranné raketové systémy v Evropě, jakmile se dosáhne dohody o íránském jádru“.

„Veškerá ta těžká práce se vyplatila a uzavřeli jsme dohodu. Bůh žehnej našemu lidu,“ řekl agentuře Reuters íránský diplomat. V Íránu se očekávají velké oslavy kompromisu, který íránští představitelé prezentovali ve státní televizi obyvatelům jako „velmi dobrý“ pro Írán.

Dohoda má vést k rychlému zmírnění a odvolání ekonomických sankcí proti Íránu, což zemi hlavně umožní získat více peněz zvýšeným vývozem ropy. Zrušení letitého omezení íránské produkce ropy sníží její světové ceny. Írán na oplátku omezí svou jadernou aktivitu, především má snížit o dvě třetiny počet svých centrifug na obohacování uranu v příštích deseti letech.

Dohoda také podle Reuters povede k odvolání zbrojního embarga proti Íránu, a to za pět let od chvíle, kdy smlouva začne fungovat. Íráncům by se také měla odblokovat konta a majetky v zahraničí. Írán přitom přistoupil na princip zvaný „snapback“, který počítá s obnovením sankcí do 65 dní, pokud Teherán dohodu poruší.

OSN bude muset o návštěvu požádat

Vysoce postavený západní diplomat AP upřesnil, že dohoda zahrnuje i kompromis mezi Washingtonem a Teheránem, který umožní inspektorům OSN prosazovat v rámci svých monitorovacích misí i návštěvy íránských vojenských zařízení. To dosud Írán odmítal. O podobnou návštěvu ale bude muset OSN vždy žádat Teherán, který to může odmítnout a nechat konečné rozhodnutí na orgánu složeném ze zemí, které dohodu dojednaly.

Izraelský ministr kultury a bývalý mluvčí izraelské armády Miri Regev prohlásil, že Írán dohodou získal „povolení zabíjet“ a že USA nesmějí smlouvu ratifikovat. „Dohoda je špatná pro svobodný svět, špatná pro lidstvo,“ řekl člen vlády konzervativního premiéra Benjamina Netanjahua. Ten označil dohodu za „historickou chybu“ pro celý svět. „Írán se blíží k získání jaderné bomby a disponuje miliardami dolarů na terorismus a útoky,“ uvedl šéf izraelské vlády na Twitteru.

Íránská islámská republika neuznává Izrael a podporuje jeho nepřátele z řad arabských radikálů. V USA působí silná židovská lobby a republikánská většina v Kongresu kritizuje novou otevřenost demokratické vlády Baracka Obamy vůči Íránu. Vidí ale současně zájem na nynějším posílení vztahů obou zemí, které mají společného nepřítele v podobě obávaného Islámského státu.

Konečná dohoda

Cílem jednání bylo dosáhnout konečné dohody o omezení íránského jaderného programu výměnou za odvolání ekonomických sankcí proti Íránu. Dohoda by měla rozptýlit obavy Západu, že íránský jaderný program by mohl být zneužit k výrobě jaderné bomby. Írán tuto možnost dlouhodobě popírá. Jeho jaderný program prý slouží pouze mírovým účelům.

S Íránem jednají zástupci USA, Británie, Francie, Ruska, Číny a Německa celkem asi 21 měsíců. Současné kolo rozhovorů v rakouské metropoli trvá už třetí týden. Konečný dokument měl být podle původního harmonogramu hotov už do 30. června, postupně byl ale termín prodlužován.