Virus z Atén přeskočil na další trhy zatím jenom omezeně

I tak jsou ale úroky požadované investory za půjčku vládám na nesrovnatelně nižších úrovních než během první vlny řecké krize v roce 2012.

Zatímco tehdy investoři například za desetiletou půjčku italské vládě požadovali přes sedm procent ročního úroku, nyní je to třikrát méně. Obdobně je tomu i v Madridu, úrok vysoko přes šest procent, který před třemi lety odřízl Španělsko od soukromého kapitálu na finančních trzích, nyní nedosahuje ani poloviny.

„O nové Lehman Brothers se zdaleka nejedná. Vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka má nyní mnohem lepší nástroje na zvládnutí nákazy a že expozice evropského finančního systému na Řecko je známá a většinou není v soukromých rukou, nebudou negativní důsledky dlouhotrvající,“ soudí analytik Consequ Martin Lobotka.

vývoj indexu strachu | E15

V souvislosti s referendem se v Evropě vzedmula vlna averze vůči riziku, ta se vedle dluhopisů slabších hráčů eurozóny podepsala i pod akciovými trhy. Evropský parket den po vyhlášení výsledků referenda oslabil zhruba o půl procenta, největší ztráty dopadly na evropské banky, zejména akcie jihoevropských finančních domů ztrácely během dne i několik procent. Sílící nejistota v eurozóně se odrazila i v propadu společné měny, oproti americkému dolaru přišlo euro o více než půl procenta.

Experti soudí, že finanční trhy řeckou krizi stále zcela nezohledňují, větší ranou burzám by podle nich byl až odchod od společné měny. „Okamžitá reakce na případné odstoupení Řecka z eurozóny bude veliká. Otázkou zůstává, jak dalece se Evropské centrální bance podaří zamezit svými nákupy státních dluhopisů rozšíření nákazy na ostatní silně zadlužené země,“ říká Tomáš Holinka z Moody’s Analytics.