Vládní krize na Ukrajině znepokojuje Německo a Francii

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk Zdroj: ctk

Znepokojení z ukrajinské vládní krize dali na návštěvě Kyjeva najevo ministři zahraničí Německa a Francie Frank-Walter Steinmeier a Jean-Marc Ayrault. Ministři podle agentury AFP vyzvali ukrajinské vedení, aby politickou krizi urychleně urovnalo a zajistilo stabilitu a další pokračování reforem.

„Události z minulého týdne jsme sledovali se znepokojením,“ řekl Steinmeier před setkáním s premiérem Arsenijem Jaceňukem. Jeho vláda sice minulý týden přestála hlasování o nedůvěře, ale vzápětí po rozpadu koalice přišla o parlamentní podporu. Jaceňuk musí do poloviny března sestavit novou vládní většinu, v opačném případě ústava prezidentovi Petru Porošenkovi ukládá vypsat mimořádné parlamentní volby.

Reformní úsilí by nemělo odeznívat, protože země potřebuje reformy rychle, řekl na tiskové konferenci Ayrault. Oznámil, že 3. března se v Paříži uskuteční další ministerská schůzka takzvané normandské skupiny, která je složená z šéfů diplomacie Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska.

„Bude to rozhodující schůzka, která musí přinést pokrok, aby zůstala zachována důvěryhodnost mírového procesu,“ zdůraznil Steinmeier. „Zatím s dosaženým pokrokem spokojeni být nemůžeme,“ upozornil.

Je prý potřeba pokrok v reformách

Už před společnou cestou do Kyjeva Steinmeier a Ayrault v Berlíně vyzvali Rusko a Ukrajinu k naplňování minských mírových dohod. „Potřebujeme podporu z ruské strany k naplnění minské dohody,“ prohlásil německý ministr. Dodal ale, že je také třeba, aby Kyjev pokročil v politických reformách, zvláště vzhledem k turbulencím z posledního týdne.

Boje na východě Ukrajiny mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou trvají s větší či menší intenzitou už téměř dva roky, přestože od předloňského dubna bylo uzavřeno už několik dohod o klidu zbraní. Poslední příměří začalo platit loni v únoru.

V posledních týdnech se na východě Ukrajiny znovu výrazně zvyšuje bojová aktivita obou stran, do bojů jsou údajně nasazeny i zbraně zakázané mírovými dohodami. Podle údajů OSN si konflikt na východě Ukrajiny vyžádal už více než 9000 obětí. Svá obydlí kvůli němu opustily statisíce rodin.