Volyňští Češi opět žádají Prahu o pomoc, Zaorálek je prý nepochopil

Krymští voliči hlasují v referendu o přičlenění Krymu k Rusku

Krymští voliči hlasují v referendu o přičlenění Krymu k Rusku Zdroj: CTK/AP

ČTK , bru
Volyňští Češi na Ukrajině zaslali prezidentu Miloši Zemanovi, premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) i dalším politikům novou žádost o pomoc. V dopise tvrdí, že ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) nepochopil úplně jejich současnou situaci. Nebojí se prý útoků místních obyvatel, ale možného válečného konfliktu.

České ministerstvo zahraničí vyslalo v reakci na první žádost volyňských Čechů na severovýchod Ukrajiny tři pracovníky zastupitelského úřadu v Kyjevě. Podle šéfa diplomacie Zaorálka zjistili, že česká komunita momentálně není vystavena žádné bezpečnostní hrozbě a snahy o návrat části volyňských Čechů jsou motivovány spíše ekonomicky a sociálně.

„S velkým zklamáním jsme sledovali projev pana ministra (ve Sněmovně), který bohužel odráží neúplné pochopení naší současné situace,“ stojí v novém dopisu psaném jménem „všech významných krajanských spolků na Ukrajině“. Zaorálkovo nepochopení podle nich možná odráží vnímání zkreslené propagandou proruských medií, nedostatkem času nebo unáhlenými úsudky.

Místní mají strach z války

Strach českých krajanů prý pramení především z obavy, že začne válka s Ruskem, které nedávno připojilo Krym, a muži budou odvedeni, aby bojovali. Krajané také vyjadřují obavu ze souvisejícího nárůstu kriminality a extremismu na obou stranách, který zbytkům fungujících ukrajinských složek nedovolí dostatečně ochránit jejich životy a zdraví v případě náhlého vyhrocení situace.

Signatáři dopisu přitom přiznávají, že k odchodu z Ukrajiny mají i sociální a ekonomické důvody, protože jejich majetky „ztratily veškerou hodnotu“, a není je tak možné prodat a odjet. Žádají proto české úřady, aby jim pomohly překonat těžké období a zajistit rodinám minimální životní standard a vlastní důstojnost.

„Prosím pomozte nám uniknout situaci, ve které se můžeme dostat (dle nejhorších očekávaných scenárií) do postavení válečných běženců, kteří v provizorních stanech mohou očekávat vaši milost přicházející na poslední chvíli nebo příliš pozdě…,“ stojí také v žádosti. Podle ní Ukrajina od dob Adolfa Hitlera nikdy nemusela čelit invazi cizí armády na svém území a nepřátelskému převzetí její části.

Ministerstvo zahraničních věcí věří, že současná ukrajinská vláda dokáže volyňským Čechům zajistit bezpečnost. „V případě bezprostředního ohrožení jsou české úřady připraveny okamžitě vyřídit všechny náležitosti pro udělení víz a usnadnit jim přesun do bezpečí,“ uvedlo ministerstvo.

"Sociální systém nezneužijeme"

Na Ukrajině žije asi 20 tisíc Čechů. Volyň je historická oblast na území dnešní Ukrajiny, která dříve patřila k Polsku i ruské říši. Češi se tam stěhovali od druhé poloviny 19. století. Část krajanů se vrátila do vlasti po druhé světové válce, usazovali se především na území vysídlených Sudet. Ostatní, jimž se tehdy návrat z různých administrativních důvodů nezdařil, dostali novou šanci až po roce 1989. Do ČR se ve dvou vlnách vrátilo několik tisíc volyňských Čechů.

Signatáři dopisu přitom vyjadřují přesvědčení, že žádný z krajanů přestěhovaných v 90. letech neskončil ve vězení, ani se krátkodobě nespoléhal na sociální dávky nebo trvalé bydlení ve státním bytě zadarmo. „Naopak - jsme velice podnikavý, vzdělaný a tvrdě pracující národ, který z dlouhodobého hlediska bude velkým přínosem pro hospodářský a společenský život České republiky. Po krátkém přechodném období, na dobu kterého potřebujeme pomoc, odměníme český stát poctivým odvodem daní a souvisejících příspěvků. Odměníme český stát slušně vychovanými potomky a kulturní diverzitou, která pramení ze zkušeností nasbíranými mimo ČR,“ uzavírají své prohlášení.