Výprodej Evropy: nejen jižní země nabízejí státní kolosy | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Výprodej Evropy: nejen jižní země nabízejí státní kolosy

Výprodej Evropy: nejen jižní země nabízejí státní kolosy
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Koláž E15

David Klimeš

Podle Privatizačního barometru se minulý rok v Evropě nejvíce zbavoval majetku francouzský stát, pak Poláci, Britové, Němci a Italové. Databáze sestavovaná KPMG a milánskými výzkumníky z Fondazione Eni Enrico Mattei ale tento rok dozná jistě změny v pořadí největších evropských privatizátorů. Především jižní evropské země privatizují, co mohou. „Když dluhy rostou, je privatizace přirozeným řešením,“ vysvětluje zakladatel Privatizačního barometru, italský profesor ekonomie Bernardo Bortolotti.

Němci a Číňané skupují Řecko

Řekové musí během čtyř let zprivatizovat majetek za padesát miliard eur, prodávat ve velkém musí i Španělé, Portugalci nebo Irové. Privatizační vlna se ale nakonec nevyhne ani velkým státům, jako je Velká Británie či východu Evropy, kde už novou vlnu privatizace oznámilo třeba Rumunsko.
Největší a zároveň nejriskantnější investiční příležitosti nabídne Řecko. Do roku 2015 má dle dohody s mezinárodním společenstvím o finanční pomoci prodat majetek za padesát miliard eur od přístavů a telekomunikací po státní loterie a pozemky. Nikdo ale neví, jak by se mělo takové množství majetku prodávat.

Řecko dosud příliš neprivatizovalo, a těch několik velkých obchodů často nedopadlo šťastně. Například lídr Euroskupiny Jean-Claude Juncker proto navrhuje zřízení obdoby někdejší německé agentury Treuhand, která po roce 1990 prodala během čtyř let na čtrnáct tisíc východoněmeckých státních společností. Privatizace však musí začít rychle, a tak pravděpodobně sami Řekové budou vlastními silami vyprodávat své „rodinné stříbro“.

Mezi největší sousta patří prodělečná státní dráha OSE, kde se spekuluje o zájmu čínských investorů. Číňané se už uchytili v přístavu Pireus, kde na 35 let provozuje společnost Cosco Pacifik tamní cargo. Nyní stát nabídne 74 procent akcií celého přístavu, stejně tak tomu bude u druhého velkého lodního uzlu v Soluni. Němci zase sázejí na telekomunikace a letiště.

Deutsche Telekom má už třicet procent v tamní telekomunikační společnosti OTE a uplatní opci na další akcie. Dalším německým úspěchem bude pravděpodobně ovládnutí aténského letiště. To nyní na třicet let provozuje Hochtief a vlastní ho ze čtyřiceti procent. Nyní se stane zřejmě většinovým majitelem.

ČEZ: Díky, nemáme zájem

Nejméně odhadnutelná bude nejspíše privatizace poskytovatelů energií. Elektrárenská společnost Public Power Corporation (PPC) láká velké hráče z Evropy, ale na druhé straně zastaralé lignitové elektrárny brzy budou muset svou neekologičnost draze vykupovat evropskými uhlíkovými povolenkami. ČEZ, který donedávna skupoval balkánské energetiky, prý nemá zájem. Podobné je to u vodárenské sítě, o niž také nikdo nejeví zájem. Silné odbory, korupce a byrokracie odrazují velké hráče. Přesto se ale spekuluje o společnostech Veolia Environment nebo Suez Environment, které mají zkušenosti z angažmá v nevypočitatelných rozvojových ekonomikách.

Všude to samé: letiště, aerolinky, energetiky

Řecký výprodej zastiňuje ostatní země, které se ocitly před krachem. I tam lze ale najít privatizační projekty desetiletí. Nový portugalský premiér Pedro Passos Coelho chce vylepšit rozpočet prodejem čtvrtiny státní energetické firmy Energias de Portugal. Do října by se stát také chtěl zbavit z poloviny provozovatele elektrické sítě REN. Krize zamává i s portugalským mediálním trhem. K mání bude státní televize, rádia i národní zpravodajská agentura Lusa. Největším prodejem ale budou pravděpodobně státní aerolinie TAP a provozovatel letišť v Lisabonu, Faru, Portu a na Azorech ANA.

Nejistota kolem prodělečných aerolinek TAP má už předčasného vítěze ještě před samotnou privatizací. Zaměstnanci TAP se chystají během července stávkovat, což těší konkurenční nízkonákladové společnosti Ryanair nebo Easyjet. Ryanair už netradičně TAP poděkoval za vyklizení prázdninového trhu: „Posíláme lídrům odborů deset růží za desetidenní stávku, děkujeme jim za zvýšení našich tržeb.“

Politici riskují, že prohrají volby

Španělsko se zatím mezinárodní pomoci brání, ale privatizovat musí také. Symbolem se stal ohlášený prodej loterie El Gorgo se 150letou tradicí. Větším obchodem ale bude nejspíš prodej operátora letišť AENA a madridského letiště Barajas či barcelonského El Pratu.

Na čas si dávají s privatizací v Irsku, ale i tam už začíná být jasné, co stát zprivatizuje. V dubnu vládní komise sepsala, co by stát mohl prodat a vydělat kolem pěti miliard eur: Přístav Rosslare, dublinskou autobusovou dopravu či čtvrtinový podíl v irských aerolinkách Aer Lingus. Ekonom Colm McCarthy, který komisi předsedal, se už ale vyjádřil, že by ho překvapilo, kdyby se něco prodalo už tento rok. Prioritou vlády je prodej draze zachráněných bank.

Kromě zadlužených zemí se do privatizace pouští i méně ohrožené státy. Britský stát prodává nejvíce půdy za posledních šedesát let a hledá kupce třeba pro vysloužilé námořní lodě.

Na druhé straně Evropy zase minulý měsíc rumunský prezident Trajan Băsescu oznámil privatizaci šesti velkých energetických firem – a v podstatě shrnul přístup všech evropských politiků k masivní a mnohdy nepopulární privatizaci státních firem: „Politici riskují, že prohrají volby. Ale když národ promarní dobrou příležitost, vyjde to pak velmi draho.“

Na prodej je řada bank, otázkou je, kdo je koupí

Že se privatizace netýká jen bankrotem ohrožených evropských zemí, ukazuje bankovní sektor. V červnu britský ministr financí George Osbourne oznámil, že jeden ze symbolů finanční krize – státem zachráněná banka Northern Rock – je na prodej.

„Je čas dostat nějaké peníze zpět,“ vysvětlil jednoduše. Z 1,4 miliardy liber vynaložených na záchranu ústavu by se mohla asi miliarda vrátit po privatizaci zpět.

Chystané privatizační trhákyChystané privatizační trhákyAutor: E15

I Německo nutí krize k prodejům, především u takzvaných zemských bank s nízkou kapitálovou přiměřeností. Aktuálně Němci řeší především osud landesbanky WestLB, která získala pomoc od státu. Podle FT Deutschland už o odkupu části landesbanky jedná HSBC Trinkaus, součást britského finančního domu.

V předlužených zemích je pak k mání hned několik bankovních domů. V Irsku vláda hledá podílníky pro pět vykoupených bank z peněz daňových poplatníků, nikdo však nemá zájem.

Ve Španělsku řeší osud takzvaných cajas, regionálních spořitelen. Jednu ze sedmnácti předlužených cajas prý odkoupí britská Barclays, spekuluje se o Caja de Ahorros del Mediterráneo či Nova Caixa Galicia. Sousední Portugalsko se chystá nabídnout k prodeji státní banku Caixa Geral de Depositos.
Naprostý výprodej finančních institucí pak chystá Řecko. Vůbec nejdražší má být prodej 77 procent v ATEbank a třetinového podílu v Hellenic Postbank. Okolo řeckých bank krouží také Češi. Skupina PPF Petra Kellnera v dubnu za stovky milionů eur koupila 5,72 procent akcií ve čtvrté největší řecké bance Pireus Bank.

Bortolotti: Nemovitý majetek je hodně těžké prodávat, zvláště když máte pistoli u hlavy

Zakladatel Privatizačního barometru, italský profesor ekonomie Bernardo Bortolotti, považuje privatizaci za přirozené řešení dluhů, do nichž evropské země dostala finanční krize.

Bernardo BortolottiBernardo BortolottiAutor: archiv

* E15: Masivní privatizace v Evropě připomíná osmdesátá léta. Souhlasíte, že prodej čehokoli od přístavů po loterie je společnou reakcí evropských vlád na dluhy po finanční krizi? A je to správná reakce?

Ano. Zvýší se příjmy, sníží se dluh a uleví se tak rozpočtu nižší obsluhou dluhu. Navíc odhodlání k vyrovnanému rozpočtu a udržitelnému financování může ovlivnit rizikové přirážky dluhu a snížit risk případného bankrotu.

* E15: Nejvýraznější privatizační vlna čeká Řeky. Atény chtějí prodat majetek za padesát miliard eur do roku 2015. Lze to vůbec stihnout?

Je to hodně ambiciózní záměr. V akciových společnostech nebo státních podnicích je v současnosti připraven k prodeji majetek za třináct až patnáct miliard. Nemovitý majetek je ale hodně těžké prodávat, zvláště když máte pistoli u hlavy. Za čtyři a půl roku se nemohou dostat na stanovený výdělek.

* E15: Jaký je váš odhad, kdo na řecké privatizaci nejvíce vydělá? Němci už jsou aktivní v tamní telekomunikační společnosti OTE a v aténském letišti, Číňané už zase provozují přístavní cargo v P ireu. Nebo máte tip na kapitál z jiných zemí?

Privatizací získají řečtí daňoví poplatníci, ale samozřejmě také velké firmy jako Deutsche Telekom, které už jsou přítomny ve firmách určených k prodeji. Získají rovněž suverénní fondy.

* E15: Je to náhoda, že země prodávají totéž? Různé vlády nabízejí mnohá letiště, aerolinky, telekomy, přístavy, provozovatele veřejných služeb a dokonce i loterie…

To není náhoda. Vlády nejrůznějších politických směrů mají podobné balíky akcií v podobných společnostech, které jsou těžko privatizovatelné. Je přece těžší prodat provozovatele veřejných služeb než banku nebo továrnu.

* E15: Mohou být vlády úspěšné v prodeji bank zachráněných za peníze daňových poplatníků? Britové nabízejí The Northern Rock, Řekové ATE bank, Portugalci Caixa Geral de Depósitos, Španělé zase řadu svých cajas… Je vůbec šance nalézt kupce pro tyto oběti finanční krize?

To je nezbytné. Podívejte se na Irsko. Celý bankovní sektor je ve vládních rukou. Budou banky privatizovat jako v Americe, ale to oddlužení může být bolestivé. To samé ve Španělsku. Cajas drží polovinu bankovního jmění a jsou vystaveny hypoteční bublině. Nedávný zákon je přinutil k rekapitalizaci, nyní přijde privatizace. Například katalánská caja CaixaBank půjde k prodeji už během několika dnů.

* E15: Kdo může být nakonec celkovým vítězem privatizační vlny, která se přežene Evropou? Suverénní fondy z ropných zemí, Čína, nadnárodní firmy nebo třeba velké evropské firmy?

Možná, že všichni, privatizace nemusí být o tom, že jen vše jeden získá a druhý vše ztratí. Doufám, že hlavními vítězi budou evropské vlády, které se opět dostanou na cestu fiskální udržitelnosti.

Autor: David Klimeš
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!