Vyřešit krizi zřejmě nepůjde bez změny unijních smluv, znělo v Bruselu | E15.cz

Vyřešit krizi zřejmě nepůjde bez změny unijních smluv, znělo v Bruselu

Summit Brusel
Summit Brusel
• 
ZDROJ: Reuters

vrb, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Evropská unie zváží možnost změny stávajících unijních smluv. Po dnešním summitu EU v Bruselu to řekl unijní prezident Herman Van Rompuy. Evropa tak kvůli vyřešení současných vážných ekonomických potíží připouští dříve jen těžko představitelné kroky. Dojednávání lisabonské smlouvy totiž bylo velmi složité a zdlouhavé, stejně jako její ratifikace. Jednání v Bruselu konkrétní závěry nepřineslo, jejich oznámení se čeká až na dalším summitu ve středu. Silnému tlaku ale čelila hlavně Itálie.

Že je současný systém rozhodování v Evropské unii a v rámci eurozóny nepružný a nestíhá reagovat na rychlý vývoj na finančních trzích, se mluví už delší dobu. Po změnách unijních smluv kvůli tomu volá například část německé politické reprezentace. Vyjádření Van Rompuye dokazuje, že téma začíná rezonovat i na celoevropské půdě.

Mluví se mimo jiné o tom, že státy, které budou čerpat peníze ze záchranného fondu eurozóny, bude možné dát pod zahraniční rozpočtový dohled.

Případné úpravy by se měly týkat zřejmě hlavně fungování eurozóny, ovšem schvalovat by je musela celá sedmadvacítka. Vzpomínka na složitý proces schvalování lisabonské smlouvy ale dává tušit, že jakékoli změny bude opět velmi složité prosadit. Zdá se ale, že někteří politici bez zásadních změn fungování EU už nevidí šanci, jak vybřednout z ekonomických problémů.

Premiér Petr Nečas nechtěl postoj Česka k případným změnám smluv příliš komentovat. Nejprve prý musí proběhnout analýza, jestli je to opravdu nutné. Až pak by se případně rozběhla debata o tom, co konkrétně měnit. „O nějaké změně lisabonské smlouvy vůbec není rozhodnuto,“ podotkl premiér.

„Já chci říci, že tady je vláda České republiky zavázána svým programovým prohlášením. To znamená, že v případě, že by došlo ke změně primárního práva, v jehož důsledkem by byl přenos pravomocí z národních orgánů na evropské orgány, tak je vláda zavázána ratifikovat tento krok referendem,“ řekl Nečas.

Konkrétní závěry budou až ve středu, slibují politici

S komplexním řešením dluhové krize chtějí evropští lídři přijít až na další mimořádné vrcholné schůzce, kterou naplánovali na středu. Sejdou se zástupci eurozóny i Evropské unie.

Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho dnes zástupci sedmadvacítky v přípravách opatření k utišení krize pokročili. Konkrétně v tomto směru zmínil rekapitalizaci bank a navýšení síly záchranného fondu eurozóny EFSF.

Terčem silného tlaku se na summitu stala Itálie

Německá kancléřka na společné tiskové konferenci se Sarkozym vyzvala Řím k dalším krokům na zvládnutí krize. Itálie je označována společně se Španělskem za další možné oběti dluhových potíží, do nichž by se mohla krize z Řecka přelít. Jenže na jejich záchranu by v současném záchranném fondu už nemuselo být dost prostředků.

Právě kvůli tomu se evropští lídři snaží najít i možnosti, jak posílit evropský záchranný mechanismus. Ovšem bez toho, že by se dál navyšovaly garance od členských zemí eurozóny. Ty nyní činí 780 miliard eur, což fondu dává reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur.

Merkelová už dříve v sobotu prohlásila, že pokud italský dluh zůstane na 120 procentech hrubého domácího produktu, pak „nebude záležet na tom, jak vysokou ochrannou zeď vztyčíme, protože to nepomůže získat zpět důvěru trhu“.

Podle diplomatů Německo a Francie požaduje, aby Itálie uvolnila svázaný trh práce a prosadila důchodovou reformu, což by mělo posílit důvěru investorů.

Deficity veřejných financí v zemích EU Autor: Eurostat, Patria.cz

Tvrdý spor se vede o způsob zapojení ECB

Velký spor vede Francie s Německem o to, jestli by do řešení krize měla být aktivně zapojena i Evropská centrální banka. Merkelová dnes podotkla, že ministři financí předpokládají řešení bez jejího zapojení. Jenže někteří diplomaté podotýkají, že to by nemuselo stačit trhům, které se politici už dlouho a zatím neúspěšně snaží uklidnit.

Navíc by šlo o určitou porážku pro Francii, protože za zapojení ECB hodně bojovala právě Paříž. Ta chtěla, aby EFSF získal bankovní licenci, a mohl si podobně jako jiné banky půjčovat od ECB peníze. Tím by v podstatě fond mohl získat „neomezené“ množství prostředků. Merkelová ale podotkla, že toto řešení by nebylo v souladu se smlouvami.

Čtete rádi E15.cz? Nominujte nás v anketě

v kategorii zpravodajství.

Autor: vrb, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video