Výzkumníci dostanou šest miliard korun na boj s ebolou

Boj s ebolou v západní Africe (ilustrační foto)

Boj s ebolou v západní Africe (ilustrační foto) Zdroj: CTK

Evropská unie a farmaceutické firmy dají na výzkum vakcín a testů, které budou umět rychle diagnostikovat ebolu, 215 milionů eur, tedy v přepočtu šest miliard korun. Peníze dostane osm projektů, které se zabývají vývojem vhodné očkovací látky, jež bude před zhoubným virem chránit, a výrobou diagnostických testů, které budou umět prokázat nemoc do 15 minut.

Z unijního programu pro výzkum Horizon 2020 půjde 114 milionů eur, zbývajících 101 milionů eur dodají partnerské farmaceutické společnosti. Unie se tak ještě více zapojí do boje s nemocí, jejíž poslední epidemie v západní Africe vypukla před rokem.

Zatím neexistuje očkovací látka, kterou by schválily příslušné úřady. Tři podpořené projekty se proto budou snažit pokročit s vývojem vakcín, s vyhodnocováním jejich bezpečnosti a účinnosti. Výzkumníci se shodují, že kompletně prozkoumána by měla být každá z možných očkovacích látek.

Hledají se rychlejší testy

Jeden z projektů se zaměří na vývoj platformy, která umožní výrobu vakcíny v dostatečném množství. Při výrobě totiž bude nutné dodržovat přísné bezpečnostní standardy. Další projekt bude řešit problém, jak motivovat obyvatele rizikových oblastí, aby se nechali očkovat a aby dodržovali očkovací režim. Je totiž možné, že pro větší účinnost bude třeba aplikovat dvě očkovací dávky.

Tři projekty se budou koncentrovat na vývoj spolehlivých a rychlých diagnostických testů. Ty jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) klíčové jednak pro rychlé odhalení infekce a přerušení řetězce přenosu nemoci. Jednak kvůli ochraně zdravotnických pracovníků, kteří v oblastech postižených nákazou budou pracovat.

Očkování přitáhne zdravotníky

Vakcíny, i kdyby působily jen krátkodobě, budou mít podle WHO velký význam pro posílení mezinárodních krizových lékařských týmů. Ochrana očkováním může pomoci získat do týmů více zdravotnických pracovníků. Pacienti, kteří uvidí, že je očkování účinné, zase mohou být ochotnější než v minulosti spolupracovat s lékaři. Právě skrývání nakažených a neochota nakažených a jejich komunit spolupracovat se zdravotníky celou epidemii výrazně zhoršovaly.

Vědci se domnívají, že minimálně 22 afrických zemí má příhodné podmínky, včetně společenského chování, které zvyšují riziko budoucího výskytu eboly. Proto WHO tvrdí, že nástroje jako očkování či testy, je třeba vyvinout co nejrychleji.