Západ i Východ nabízejí Bělorusku peníze. Pro Lukašenka není výhrou ani jedna pomoc | E15.cz

Západ i Východ nabízejí Bělorusku peníze. Pro Lukašenka není výhrou ani jedna pomoc

Pavla Palaščáková

Běloruský autokrat Alexandr Lukašenko dlouho dokázal manévrovat mezi Východem a Západem a těžit z toho materiální prospěch. V měsících před volbami ale jeho vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ochladly, takže celý svět od začátku protestů napjatě čeká, zda a jak mu mocný soused pomůže. Moskva nechce Minsk pustit ze svých otěží, a tak se znovu rozehrává partie o to, kdo Bělorusku nabídne více.

Lukašenko od Putina získal v pondělí příslib úvěru 1,5 miliardy dolarů, což zapadá do dosavadního rámce hospodářské pomoci prostřednictvím půjček a levné ropy. Podmínka této pozornosti se dá snadno vyčíst mezi řádky: Bělorusko se nepřikloní k Západu. „Jsme pro to, aby sami Bělorusové, bez napovídání a tlaku zvenčí, klidným způsobem a dialogem projednali tuto situaci a dospěli ke společnému řešení,“ řekl ruský prezident.

Zároveň oznámil stažení ruských policejních záloh od hranic neklidné země. Putin se tak zřejmě snaží přispět ke zklidnění veřejného mínění tak, aby Bělorusové vnímali Rusko jako oporu, nikoli hrozbu. Lukašenkovi tím sice pomáhá, ale zároveň si nezavírá dveře k možné spolupráci s opozicí. Ruský prezident ostatně naznačil podporu plánu nové ústavy, která by měla být také cestou k dalším volbám.

Přesto se Moskva nezdráhá demonstrovat sílu, do sousedního státu vyslala na cvičení výsadkáře. Tato zpráva však patrně daleko více než k demonstrantům míří na Západ a je určena i Lukašenkovi. Ten se dosud vzpouzel proti větší ruské vojenské přítomnosti na běloruském území, což je jedním z cílů Kremlem vytoužené integrace dvou postsovětských zemí.

Evropská unie zřejmě dobře vnímá, jak nebezpečná situace v Bělorusku panuje s ohledem na možný ruský zásah. Těžko tak hledá cestu, jak se ohradit proti brutálnímu potlačování opozice, aniž by vzbudila dojem větších ambicí v zemi. V praxi to znamená přípravu sankcí proti jednotlivcům, kteří jsou nejkřiklavěji spojeni s útlakem.

Některé země, především Polsko, však žádají aktivnější postup. Jeho premiér Mateusz Morawiecki chce unijním kolegům jménem visegrádské čtyřky předložit „Marshallův plán“, který by Bělorusku nabídl hospodářskou pomoc za opakovaní voleb podle západních standardů. O objemu finančních mechanismů zatím není nic známo, takže není jasné, zda by tato nabídka mohla alespoň teoreticky konkurovat té Putinově.

Pro Lukašenka je to každopádně svízelná volba. Polský plán by ho vystavil velkému riziku ztráty moci, zatímco ruský představuje hrozbu konce běloruské suverenity. Putinova podpora nové ústavě totiž může naznačovat, že do ní bude chtít začlenit sjednocení obou zemí.

„Jsou pouze dvě možnosti: ústavní absorpce, pokud Lukašenkův režim posílí nebo volby vyhraje proruský kandidát, či anexe v případě vítězství kandidáta prozápadního,“ je podle Al-Džazíry přesvědčen ukrajinský analytik Oleksej Kušč.

Není přitom ani pravděpodobné, že by byla EU po zkušenostech z Ukrajiny ochotná výrazně kontrovat ruskému tlaku. Severovýchodní část evropského bloku patrně zůstane se svými snahami osamocena, vždyť i značně bezzubé sankce zatím blokuje Kypr kvůli svým vlastním zájmům.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!