Aktualizováno: Zelenskyj zařadil zpátečku v boji proti korupci. Ukrajinci vyšli do ulic, Brusel je znepokojený
Poprvé od začátku války dávají Ukrajinci ve větší míře hlasitě najevo nespokojenost s vládou. Parlament země totiž v úterý schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. Prezident Volodymyr Zelenskyj následně normu podepsal. Do ulic velkých měst poté vyrazily protestovat stovky až tisíce (především) mladých lidí. Znepokojení vyjádřil i Brusel. Pokud se protesty rozšíří, bude mít Zelenskyj další problém nedlouho poté, co se jeho postavení snažili zvenku oslabit Rusové i Američané.
Zákon stanoví, že protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAPO) budou podléhat generálnímu prokurátorovi. Dosud šlo o nezávislé úřady. Generální prokurátor Ruslan Kravčenko byl do úřadu jmenován v červnu a je považován za osobu loajální prezidentovi Zelenskému. Nyní získal pravomoc zasahovat do práce orgánů a možnost odebrat jim jakýkoli případ, pokud to uzná za vhodné.
Protikorupční agentura před hlasováním vydala prohlášení, podle něhož její nezávislost končí. „Ukrajinská protikorupční infrastruktura budovaná od roku 2015 bude zničena,“ uvedl úřad. Zákon přitom prošel parlamentem narychlo a opozice tvrdí, že došlo k procedurálním porušením. Šéf NABU Semen Kryvonos žádal Zelenského, aby normu vetoval.
Prezident změny hájí, podle něj budou protikorupční orgány dále fungovat, je však třeba je zbavit ruské infiltrace. Ve středu nicméně jednal s představiteli protikorupčních a bezpečnostních složek. Do dvou týdnů by podle něj měl vzniknout společný plán boje proti úplatkářství.
„Všichni máme společného nepřítele: ruské okupanty. A obrana ukrajinského státu vyžaduje dostatečně silný systém donucovacích a protikorupčních orgánů - takový, který zajistí skutečný pocit spravedlnosti,“ prohlásil Zelenskyj.
Aktivisté hovoří o mstě
Za krokem je těžko přehledný boj ukrajinských aktérů v poslední době. Schvalování úpravy těsně předcházel zásah zpravodajské služby SBU na mnohých místech země v prostorách protikorupčních orgánů s cílem rozkrýt možný ruský vliv na ně. Navíc k ní došlo v době stíhání jednoho z nejznámějších protikorupčních aktivistů Vitalije Šabunina za podvod a vyhýbání se vojenské službě.
Protikorupční aktivisté si stěžují na vládní tlak a tvrdí, že se úřady snaží mstít za snahu o rozkrývání korupce ve státní správě a přímo v okolí Zelenského. „Zelenského generální prokurátor zastaví vyšetřování proti všem prezidentovým přátelům,“ napsal na Facebooku v reakci na schválení zákona Šabunin. Boj proti chronické korupci je přitom na Ukrajině velmi citlivou politickou záležitostí, jelikož ho mnozí lidé považují za výdobytek revoluce v roce 2014, která svrhla prezidenta Viktora Janukovyče, a také za symbol prozápadního směřování země.
Někteří komentátoři proto píšou, že Kyjev učinil krok zpět k autoritářství. „Vrátili jsme se do doby Janukovyče, kterou jsem vždy považoval za vrchol korupce na Ukrajině,“ citoval The Kyiv Independent investigativního novináře Jurije Nikolovova. „Zdravý stát si váží nezávislosti svých institucí, tento ji omezuje. Tato vláda je nemocná a svou nemoc odhaluje v nejkritičtějším okamžiku války,“ přidal se k výtkám také například historik Jaroslav Hrycak.
Kritici vlády navíc varují, že zákon zablokuje evropskou integraci země, jelikož fungování nezávislých protikorupčních institucí je klíčovou podmínkou pro vstup země do sedmadvacítky. Unijní komisařka pro rozšíření Marta Kosová dala najevo, že Brusel počínání Kyjeva bedlivě sleduje, a upozornila na to, že otázky právního státu jsou ústředním bodem přístupových jednání.
Zelenskyj si zahrává s důvěrou Ukrajinců
„Evropská unie je znepokojena posledními kroky Ukrajiny ohledně jejích protikorupčních institucí, NABU a SAPO,“ uvedl v úterý mluvčí Evropské komise Guillaume Mercier. „Tyto instituce jsou pro ukrajinskou reformní agendu klíčové a musí fungovat nezávisle, aby bojovaly proti korupci a udržely si důvěru veřejnosti,“ dodal. Také další hlasy z EU hovoří o důležitosti zachování důvěry obyvatel ve vedení bránící se země.
V Kyjevě se k protestu shromáždily navzdory stannému právu dva až tři tisíce lidí, aby daly najevo nesouhlas se zákonem. Další Ukrajinci protestovali ve Lvově, v Dnipru či v Oděse. „Tohle je zatraceně skandální. Válka nám přinesla tolik tragédií, ale byla také signálem, že naše země bojuje za lepší budoucnost. Nemůžeme couvnout zpět. Nechceme korupci, chceme poctivou vládu,“ popsala webu Politico své pohnutky jednadvacetiletá studentka Anastasija.
„Pro vojáky je tak těžké najít motivaci k dalšímu boji proti ruskému postupu. Ztrácíme kilometry území. A tato rozhodnutí nás demotivují. Je těžké bojovat za lidi, kteří takové zákony přijímají,“ prohlásil na demonstraci v metropoli devětadvacetiletý válečný veterán, který na frontě přišel o nohy.
Otázkou nyní je, jestli se Zelenskému podaří Ukrajince přesvědčit o nutnosti zákona a protesty vyšumí, nebo budou pokračovat a gradovat. Prezident má za sebou složité měsíce. Moskva i Washington po Trumpově nástupu zpochybňovaly jeho legitimitu. Mandát Zelenskému vypršel už před rokem, ale ústava země zakazuje v době válečného stavu pořádat volby.
V současných podmínkách by bylo nejspíš nemožné zajistit férové podmínky hlasování. Po útocích americké administrativy se obyvatelé země za svým prezidentem semkli a jeho popularita vzrostla až na 74 procent. Nyní však může tuto oblibu opět snadno ztratit, což by mohlo nakonec vyústit v domácí volání po uspořádání voleb navzdory těžkým podmínkám.
