Meziročně své živnosti odhlásilo přibližně patnáct tisíc Slováků, přičemž nadále podniká 360 tisíc lidí. Tento počet bohatě vyrovnává objem nově vzniklých firem. Společností s ručením omezeným a akciových společností celkem meziročně přibylo více než dvacet tisíc. Jejich počet tak stoupl o čtyři procenta, což je nejvíc za posledních šest let. Podle odborníků způsobuje tento jev právě zvýšení finanční zátěže živnostníků. „Jednoznačně za tím je změna podmínek,“ reagovala analytička Bisnode Petra Štěpánová.
Potvrzují to i samotní pod kteří zároveň upozorňují na nevýhodnost změn pro stát. Ten totiž chtěl vykrýt chybějící zdroje v rozpočtu právě zvýšením daní a odvodů. Podle šéfa Podnikatelské aliance Slovenska Róberta Kičiny však část z překlopených živnostníků nebude platit žádné odvody. Minimální odvody na zdravotní a sociální pojištění jsou přitom 185 eur, na sociální jde 130 eur.
Stát by však mohl alespoň něco vydělat na těch bývalých živnostnících, kteří se rozhodnou odvody platit, čili zaměstnají se ve vlastní firmě za minimální mzdu. I tak z nich ale dostane přibližně o 50 eur méně, než kdyby zůstali živnostníky. Tento nevýhodný scénář pro státní kasu se podle posledních průzkumů chystá uskutečnit až polovina živnostníků.
Ubývají i dohodáři
K živnostníkům se kvůli zvýšeným odvodům přidávají i lidé v dohodě o pracovním poměru, kterých zatím ubyla přibližně polovina. Zatímco koncem minulého roku jich bylo téměř 650 tisíc, v polovině února jich v evidenci zůstalo pouze 340 tisíc. Odcházeli nejen dobrovolně, ale i z rozhodnutí firem. Výrazné zvýšení odvodů z dohod totiž firmy přimělo přesunout práci na kmenové zaměstnance nebo využívat agenturní pracovníky. I když tito pracovníci jsou dražší o provizi pro agenturu, odpadávají nově zavedené administrativní problémy.
