Do voleb jde 24 stran a hnutí. Vydělat mohou i outsideři

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Nedoběhnout za cílovou pětiprocentní pásku, za níž se otvírají brány Poslanecké sněmovny, nemusí být propadák. Pro malá uskupení jsou podstatné i nižší mety. Těmi jsou alespoň jeden a půl procenta, respektive tři procenta hlasů.

Partaj, která je získá, si do dalších voleb může přijít až na několik desítek milionů korun v podobě jednorázového státního příspěvku (za 1,5 procenta) a příspěvku na činnost (za tři procenta), což na kancelář s asistentkou a občasné uspořádání akce pro sympatizanty s velkou rezervou stačí.

Od včerejška stojí na startu přes 24 stran a hnutí, které odevzdaly kandidátky do předčasných říjnových voleb. Soutěžících je tentokrát o tři méně než v roce 2010. Podle posledního průzkumu agentury STEM obsadí poslanecká křesla sociální demokracie, komunisté, TOP 09 a ODS. Šanci mají lidovci, SPOZ otevřeně podporovaná prezidentem Milošem Zemanem a ANO podnikatele Andreje Babiše. S touto šesticí mohou dosáhnout na dotace ministerstva financí další subjekty.

Například v předchozím klání to byla KDU-ČSL, SPOZ, Suverenita Jany Bobošíkové a Strana zelených. I když se nedostaly do dolní komory, rozdělily si dohromady přes 150 milionů korun. S výjimkou lidovců mají tato uskupení omezené členské základny, a tedy i nízké náklady na provoz svých sekretariátů. Třeba v Německu musí strany nejprve samy vygenerovat nějaké peníze a podle toho jim pak stát podá pomocnou ruku. „Funguje tam systém euro za euro. Souběžně s ním je však třeba výši členských příspěvků zastropovat, aby nedocházelo k tomu, že si někdo stranu příliš velkým darem zaváže,“ řekl politolog Jan Outlý.

Na zisk 1,5 procenta hlasů je v tuzemsku nárok na jednorázový příspěvek pro pokrytí volebních výdajů ve výši sto korun za každý hlas. KDU-ČSL, SPOZ, Suverenita a zelení tak před třemi roky inkasovali celkem 78 milionů.

Šlouf o sobě dal znovu vědětŠlouf o sobě dal znovu vědět

Vzhledem k tomu, že první tři jmenované strany překročily tříprocentní hranici, každoročně pobírají ještě šest milionů plus 200 tisíc za každé 0,1 procenta hlasů. Například činnost paláce Charitas podpořil stát od minulých voleb bezmála 27 miliony, Suverenitu bývalé europoslankyně 20 miliony.

Násobně lépe jsou na tom partaje, které doběhnou do cíle. Vedle dotací za hlasy pobírají 855 tisíc korun ročně za každý mandát, což platí i pro senátory. A asi čtvrtinu této částky nárokují za každého krajského zastupitele.