Na jihu, či západě Německa jsou mzdy dělníků, či zaměstnanců ve službách až dvojnásobné proti mzdám v bývalém NDR. Východ Německa stále podle průzkumu institutu Ifo trpí špatnou produktivitou práce a nepříznivou strukturou výroby. Na druhé straně studie uvádí, že východ Německa je výrazně levnější z hlediska nákladů na bydlení i spotřebitelských cen. Přesto jsou na východě Německa i reálné mzdy stále minimálně o pětinu nižší, než na západě.
Nominální hodinová mzda v Německu:
| Průměr | 26,11 € |
|---|---|
| Minimum | 16,81 € |
| Maximum | 39,66 € |
Výrazně nižší hodinové mzdy trápí východní Německo i 20 let po sjednocení. V průměru zde pracovníci pobírali 20,49 eura na hodinu (mimo Berlína) a na západě byla průměrná hodinová mzda 27,19 eura. Kritici studii vyčítají, že není možné hodit do jednoho pytle mzdy mechaniků v automobilkách, stavebních dělníků, pracovníků v chemičkách, číšníků, kuchařů a pomocných sil v zemědělství, podělit to a výsledné číslo uvádět jako průměrnou hodinovou mzdu.
Hlavním důvodem rozdílu v příjmech zůstává velmi nepříznivá ekonomická struktura a obecně špatné výkony společností v nových členských zemích Německa. Úplně nejhůř jsou na tom lidé na severovýchodě v Meklenbursku-Předním Pomořansku. U Baltského moře na hranicích s Polskem se mzdy v průměru pohybují okolo 16,80 eura na hodinu. V Meklenbursku je navíc obrovská nezaměstnanost. Na druhé straně stojí průmyslový Wolfsburg v Dolním Sasku, kde se průměrná mzda blíží 40 eurům na hodinu.
Z pohledu reálných mezd je na tom nejlépe opět Wolfsburg, následovaný Ludwigshafenem, kde má továrny chemický koncern BASF. Jiná situace je ale v například v Mnichově. Bavorské metropoli sice patří v žebříčku nominálních mezd 25. příčka, ale v přepočtu na reálnou mzdu, tedy co si lidé za své peníze pořídí, Mnichov patří až na 258. místo z celkových 413 krajů a měst, které institut Ifo hodnotil.
