Startupy zaměstnávají více lidí než zemědělství. Průměrný plat je v nich 65 tisíc, uvádí report

Startupů v Česku přibývá.

Startupů v Česku přibývá. Zdroj: Jan Juhaniak / E15

Startupy a zbytek ekonomiky vždy fungovaly trochu mimoběžně, mladé firmy se na rozdíl od jejich zavedených kolegů dosud také vyhýbaly i kontaktu se státem. Důsledkem toho je, že chybějí ucelená data o tom, jak je to pro tuzemskou ekonomiku vůbec důležitý obor. Podle Smart Reportu, který daly dohromady firmy StartupJobs, J&T Banka a organizace Nápad roku, je přitom v českých startupech zaměstnáno více lidí než v celém zemědělství.

Problémovou definici startupu autoři reportu vyřešili tím, že do ní zařadili firmy inzerující na portálu StartupJobs.cz. Neexistuje totiž jednotná definice, která by umožňovala univerzální srovnání napříč světem, Smart Report tak pracuje se širokou definicí, jež do startupového světa řadí firmy, které jsou nové, rychle rostou, pracují s novými nápady, využívají moderní technologie a mají velký potenciál, který je vyvážen rizikem. 

„Startupové prostředí se dá velmi těžko zachytit, je tam velká sektorová pestrost a zároveň musíme pracovat jen s nepřímými metodami, protože je těžké odhadnout, kde startupy končí,“ uvádí ekonom Petr Sklenář z J&T Banky, který se na reportu podílel. Do celkového počtu vysledovaných lidí, kteří ve startupech pracují, tak nejsou započteni ti, kteří s mladými firmami spolupracují jako OSVČ. Těch je přitom právě v technologickém sektoru mnoho, výsledné číslo tak bude pravděpodobně daleko vyšší. 

Do této sféry se tak vejdou firmy zaměstnávající kolem 150 tisíc lidí, kterým ročně vyplatí zhruba 117 miliard korun, a jež představují přibližně pět procent české ekonomiky. Průměrný plat se pohybuje kolem 65 tisíc korun. Na takovou částku nedosáhne až devadesát procent Čechů. Podle některých měřítek tak překonávají i tradiční obory, jako je třeba zemědělství. Data se nicméně vztahují k roku 2022, zároveň platí, že StartupJobs si ještě donedávna vybíral, jaké zaměstnavatele na své stránky pustí. 

„Startupové firmy pokrývají daleko širší množství oborů, od služeb a obchodu až po průmysl v podobě 3D tisku nebo vývoje nových materiálů. Často jde o projekty s multioborovým zaměřením,“ uvádí zakladatel StartupJobs Filip Mikschik. 

Celý obor je zároveň stále z velké části pragocentrický, v hlavním městě totiž sídlí zhruba dvě třetiny startupů. Když se k němu připočte ještě podíl jižní Moravy, vyroste číslo na více jak tři čtvrtiny. Zbytek země, včetně velkých krajských měst, jako je Ostrava nebo Plzeň, paběrkuje. Zároveň se až v polovině případů jedná o mikrofirmy, v nichž pracuje do pěti lidí. 

„Česká ekonomika víceméně stagnuje, ale uvnitř ní dochází k rychlému růstu startupového podhoubí, nejde jen o počet zaměstnanců, ale i výši platů. Ve všech ohledech rostou více než česká ekonomika,“ míní ekonom Sklenář. Každý rok přibývá kolem čtyř stovek startupů. „Dříve to byli studenti a absolventi středních škol, dnes to už jsou spíše lidé nad 30. Je to atraktivní i pro starší věkové skupiny,“ popisuje další z autorů reportu, Martin Kešner z J&T Ventures a zakladatel Nápadu roku. 

Startupový svět se musí zhruba od poloviny roku 2022 vyrovnat se značným úbytkem kapitálu na další rozvoj, investoři se v důsledku ekonomických otřesů začali orientovat na bezpečnější možnosti uložení peněz. To se nevyhnulo ani českému rybníčku, který se podle serveru CzechCrunch co do objemu investic do startupů meziročně smrskl o 75 procent, jelikož zatímco v roce 2022 do nich přiteklo zhruba 44 miliard, o rok později to bylo už jen jedenáct miliard.