Médii proběhla v nedávné době zpráva o tom, že kandidát do Nejvyššího soudu USA Bret Kavanaugh navržený Donaldem Trumpem čelí obvinění ze sexuálního obtěžování. I když obvinění důrazně odmítá, jeho kandidaturu to zkomplikovalo, čemuž se ale obzvlášť díky hnutí Me Too ani nedá divit. Není to ale první takový případ – v roce 1991 právnička Anita Hill obvinila ze sexuálního obtěžování svého nadřízeného Clarence Thomase, kterého tehdy navrhl do Nejvyššího soudu George Bush starší. Toto její vystoupení bylo průlomové, neboť až díky tomu se začalo více mluvit o obtěžování na pracovišti.
Koncem minulého roku téma sexuálního obtěžování médiím dominovalo, ale není to tak dávno, co byl i jen termín sexuální obtěžování nový. Například do českého trestního zákoníku byl tento pojem zaveden až v roce 2004. V USA byl zlomový právě rok 1991, kdy profesorka práva Anita Hill obvinila svého šéfa z Ministerstva školství Clarence Thomase z toho, že jí o deset let dříve rád barvitě popisoval, co viděl v pornografických filmech zahrnujících i sex žen se zvířaty či znásilnění nebo jí líčil své sexuální schopnosti.
Clarence Thomas všechna obvinění popřel, Anita Hill vypovídala před senátním výborem pro justici, podrobila se úspěšně testu na detektoru lži, ale i tak jí většina senátorů nevěřila a Clarence Thomas se nejtěsnějším rozdílem v historii 52:48 stal soudcem Nejvyššího soudu USA, i když podrobení se detektoru lži odmítl. Během výpovědi před výborem čelila Anita Hill dokonce takovým obviněním, jako že je erotomanka, že to dělá kvůli frustraci ze svého milostného života, kvůli osobním či politickým motivům apod. Jak nedávno prohlásila novinářka New Yorkeru Jane Mayer: „Anita Hill se stala kanárkem v dole pro ženy ukazujícím, co se stane, když promluví proti mocnému muži.“.
I když byl tedy Clarence Thomas Senátem schválen, vystoupení Anity Hill mělo i tak velký dopad. Krátce potom prezident George Bush st. upustil od odmítání zákona, který umožňoval obětem sexuálního obtěžování získat odškodnění a případně i zpět své místo a ušlou mzdu, a tak tento zákon mohl projít Kongresem. Vystupování senátního výboru, který tehdy tvořili jen muži, vyvolalo velký odpor u političek a právniček a například podle delegátky Kongresu Eleanor Holmes Nortonové to byl důvod, proč byl v roce 1992 zvolen do Kongresu velký počet žen.
Anita Hill ale ani potom neměla klid. Na Oklahomské univerzitě, kde byla profesorkou, se někteří z vedení snažili, aby jí byla zrušena definitiva, díky které měla jisté místo do konce života. V roce 1992 jistá feministická skupina uspořádala na podporu její profesury celonárodní sbírku, na kterou konzervativní oklahomští zákonodárci zareagovali zákonem, který univerzitě zakazoval přijímat dary od lidí z jiných států, požadovali její rezignaci, a pokusili se dokonce i zákonem zrušit její právní fakultu. Po pěti letech nátlaku nakonec Anita odstoupila, napsala autobiografii a dál vystupovala na obranu práv žen.
Na tomto případu můžeme vidět, že ani u hnutí Me Too nemohlo jít hlavně o poškození kariéry svým mužským kolegům, protože obzvlášť na začátku musely ženy, které se ozvaly proti obtěžování, čelit ostrakizaci, která konkrétně Anitě Hill její akademickou kariéru zničila. Anita Hill se ale postupně stala v USA symbolem boje proti sexuálnímu obtěžování na pracovišti, a proto když byla v prosinci 2017 zřízena v Hollywoodu komise zaměřující se na sexuální obtěžování, byla zvolena její předsedkyní. Sama o tom řekla: „Je čas ukončit kulturu ticha. Pracuji na tom už 26 let a tato chvíle nám nabízí bezprecedentní příležitost udělat skutečnou změnu.“
