Český model amerického kongresu (ČMAK) je vzdělávací projekt umožňující studentům středních a vysokých škol zažít na vlastní kůži jednání na půdě zákonodárného orgánu jedné z nejstarších demokracií světa. Účastníci mohou na týden okusit atmosféru jednacích sálů i vypjatých kuloárních jednání, balancovat na tenké hranici mezi lobbingem a korupcí a obhajovat své činy před veřejností prostřednictvím neúprosných novinářů. O projektu, jeho cílech, ambicích i historii jsem mluvil s jeho výkonnou ředitelkou Simonou Petrů.
Deset let… Čím to je, že se vám daří fungovat tak dlouhou dobu?
Je to kombinací několika faktorů. Řekla bych, že simulace obecně mají úspěch, protože to je pro studenty zábavná a účinná metoda rozvíjení se. Vzniká jich čím dál víc a studenti o ně mají zájem. Další faktor je to, že my (ČMAK) jsme určitým způsobem originální. Snažíme se být komplexnější. V simulaci máme vedle kongresmanů i lobbisty, ministry a žurnalisty, přičemž každá role má trochu jiné úkoly. Tím se snažíme, aby projekt umožnil účastníkům víc se vžít do role a myslím si, že to účastníky skutečně baví.
Jak to všechno začalo?
Už dřív existovaly podobné projekty, v rámci kterých se simulovaly například OSN nebo Evropská unie. Zakladatelé ČMAKu se snažili vytvořit něco, co by bylo trochu jiné a něčím originální, kam by se lidé jezdili zároveň pobavit a zároveň získat nové dovednosti a znalosti.
Co je hlavní motivací projektu?
Myslím si, že náš projekt obecně změnil mnoha lidem pohled na spoustu věcí, některým dokonce změnil život. Ať už jde o výběr vysoké školy, volbu oboru, který by jinak ani nezvažovali, nebo nasměrování k budoucí kariéře. Je to ohromně povzbuzující, když se sejde tak velká skupina lidí s podobnými zájmy na jednom místě. Vzájemně se motivujeme, mezi účastníky a organizátory. Pro mě osobně je největší motivací, když k nám přijedou účastníci, kteří třeba neví nic o politice, bojí se mluvit na veřejnosti, během projektu tyto zábrany ztratí a je to pro ně takové „nakopnutí” k jejich dalšímu rozvoji.
Máte modelového účastníka, nějakou cílovou skupinu?
Často k nám přicházejí studenti gymnázií. Co se týká vysokých škol, jde pak zejména o právnické fakulty, sociálních vědy a filozofické fakulty. Chodí k nám lidé, kteří se už nějakým způsobem zajímali o veřejné dění a chtějí si rozšířit obzory. Jinak jsme ale samozřejmě otevření všem. Máme i účastníky, kteří se o ČMAKu dozvěděli třeba od kamarádů, přijeli k nám s tím, že o politice nic moc neví a akce je pak navede tímto směrem. Neřekla bych, že máme modelového účastníka, ale spojujícím faktorem je zájem o věci, které se dějí okolo nás a nějaká snaha je ovlivnit.
Já osobně patřila k lidem, kteří pochází z vesnice, chodili na maloměstské gymnázium, ČMAK pro mě pak byl neuvěřitelnou motivací
Řekla bys o ČMAKu, že jde o trochu elitní projekt? Přemýšlíte nad ním jako nad prací s budoucí de facto elitou, lidmi, kteří se dost možná později v životě ocitnou na vysokých řídících pozicích?
Občas nad tím přemýšlím, jestli nepřispíváme k tomu, aby se „elita" stávala ještě větší a uzavřenější elitou. Část účastníků určitě je například z dobrých gymplů nebo vysokých škol, mají už velký přehled a ČMAK je pro ně určitá bublina. Já osobně patřila k lidem, kteří pochází z vesnice, chodili na maloměstské gymnázium, a ČMAK pro mě pak byl neuvěřitelnou motivací. Nedokážu procentuálně říct, která skupina převažuje, ale vím, že ČMAK spoustu lidí motivuje a dává jim odvahu a možnost se později vyšvihnout a něco dokázat.
K té druhé otázce mohu říct, že ano, jsme si vědomi, že tomu tak v některých případech být může. Snažíme se účastníky vést k vzájemné pomoci, k dialogu a ke spolupráci. Společně se znalostmi a připraveností to jsou hlavní atributy, které u účastníků hodnotíme, a na základě kterých vyhodnocujeme ty nejúspěšnější.
Při nabírání lidí do nových ročníků, snažíte se nějak cíleně oslovovat studenty z nějakým způsobem méně privilegovaného prostředí, ať už jde třeba o učňáky nebo maloměstská gymnázia a podobně?
My především oslovujeme všechna gymnázia a střední školy, u kterých věříme, že nám jsou svým zaměřením blízké. Není to snaha o vyloučení třeba studentů z učilišť, ale spíš si myslíme, že ČMAK obecně míří na rozvoj dovedností, které jsou klíčové zejména pro lidi, kteří míří na vysokou školu nebo už tam jsou. To ale neznamená, že k nám studenti mimo gymnázia nejezdí, jezdí, a my jsme za každé takové „protržení bubliny“ rádi.
Jak Česko tak USA mají problém s nízkým zastoupením žen v politice. Jak je na tom ČMAK? Cítíte jako organizátoři nějaký závazek tuto situaci zlepšit?
Snažíme se, aby se ve vedení projektu každý rok střídala žena a muž. Letos máme prezidentku.
Jinak aktivně na to nemáme moc prostředky. Na druhou stranu si ale myslím, že ČMAK a podobné projekty, představují velmi dobrou platformu, jak ženám dodat sebevědomí a navnadit je na politiku. Účastnic k nám jezdí každoročně zhruba stejný počet jako účastníků,
Působíte v Plzni, proč jste si ji vybrali? Jde o snahu nějak se postavit proti pragocentrismu?
Určitě. ČMAK je pořádán spolkem Centrum politických studií, ten se dlouhodobě snaží svoje projekty směřovat do jiných měst než je Praha a je za tím právě snaha dostat své projekty blíž k lidem z regionů. Projekty máme v Brně, Ostravě, Hradci Králové.
Organizace XR Universities, (univerzitní divize ekologické organizace Extinction Rebellion) má jako jeden z požadavků na vzdělávací instituce „Teach the truths”. Jde o to, aby ti, kdo vychovávají budoucí generace, kladli důraz na otázky, které momentální elity víceméně ignorují, především klimatickou krizi. Cítíte podobný závazek? Snažíte se k některým problémům přistoupit lépe, než to reálný kongres dělá?
Rozhodně se snažíme tyhle problémy dostávat k účastníkům. Děláme to především prostřednictvím agendy, o které se jedná. Každý účastník ČMAKu si volí vlastní výbor, podle problematiky, která je mu nejblíž. My jsme se letos rozhodli obnovit Výbor pro přírodní zdroje, který má na starost právě klimatickou změnu a s tím související problémy. Zároveň se snažíme reflektovat vždy současnou situaci v bodech, které se projednávají.
Proběhne letošní ročník nebo ho musíte vzhledem k současné situaci zrušit?
Doufáme, že ano. Vzhledem k aktuálnímu vývoji situace si myslíme, že se povede ho uspořádat bez větších problémů.
