Od rána zažívám podivný pocit déjà vu. Před více než rokem jsem šel spát s nadějí, že Velká Británie, kde jsem tou dobou trávil čtvrtý rok studií, odmítne sebepoškozující a ničím nepodloženou politiku škrtů. Místo toho její hlavní proponenti získali většinu křesel v parlamentu a pokračovali ve svém cíli dusit veřejné zdravotnictví tak dlouho, až jim ho veřejnost umožní zprivatizovat.
I dnes se vstávalo obtížně. Celkem 17 milionů Britů hlasovalo pro odchod z EU, opět pod vlivem kampaně nadopované koncentrovanou lží. Někteří zřejmě odevzdali hlas bez vědomí, že jejich rozhodnutí bude mít reálný dopad. Šok z úspěchu kampaně za odchod je mimochodem tak velký, že se ozývají návrhy opakovat referendum — jen proto, že teď budou konečně všichni obeznámeni s následky.
Jako českého studenta žijícího v Anglii se mě výsledek referenda silně dotýká, a to hned dvojím způsobem. Podstatná část mých financí pochází ze zdrojů, které jsou mi otevřené jen díky unijním vazbám Česka a Velké Británie. Letos například nastupuji na PhD program, který si mohu dovolit jen proto, že mi jakožto občanovi státu EU univerzita odpouští školné, které by jinak činilo v lepším případě sto dvacet tisíc, v tom horším tři čtvrtě milionu korun ročně. Bakaláře a magistra jsem vystudoval i díky bezúročné půjčce na školné, které dnes činí čtvrt milionu korun za jeden rok; půjčka je přitom dostupná jen britským studentům a jejich vrstevníkům z EU. Brexit je naštěstí otázkou horizontu několika let a nejspíš si tedy budu moci dovolit dostudovat, ale moje partnerka, též Češka studující v Anglii, už to stihnout nemusí. Podobný osud může čekat stovky dalších českých studentů a přes sto tisíc našich kolegů z dalších unijních států.
Skutečné následky brexitu pro studenty jsou úplně neznámé. EU bude mít ve všech vyjednáváních nad Brity navrch a může tedy protlačit pokračování výhodných studentských půjček a stipendií pro občany členských zemí EU. Veřejnost zahraniční studenti nezajímají, takže britští vyjednávači v jejích očích nic neztratí, pokud takto ustoupí svým unijním protějškům. Vše je ale zastřeno hlubokou nejistotou okolo nejzákladnějších aspektů britského odchodu. I jestli k odchodu nakonec dojde.
Ale stejně to bylo pěkně škaredé ráno.
Autor nastupuje na PhD v teoretické fyzice na Imperial College London.
