Zelená proměna energetiky může pomoci s energetickou chudobou, říká Karolina Filo z E.ON
S energetickou krizí se v Česku prohloubila energetická chudoba. K jejímu řešení může přispět současná transformace energetiky, soudí Karolina Filo, vedoucí oddělení udržitelnosti v E.ON Česká republika. „Máme velkou příležitost otevřít energetický trh a jeho nadcházející výhody i lidem, kteří se na něm v minulosti tolik nepodíleli,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti, který přináší ve spolupráci s e15 projekt [ta] Udržitelnost.
Energetická krize, která přinesla zvýšení cen elektřiny a plynu, energetická náročnost bydlení, inflace ořezávající příjmy domácností, a lidé ve zranitelném postavení, jako jsou senioři nebo třeba samoživitelky a samoživitelé rodin. Tento mix stál za tím, že se v Česku v první půli současné dekády začala prohlubovat energetická chudoba. Tedy situace, kdy domácnosti mají problém platit účty za energie a musí omezovat jejich spotřebu na úkor kvality svého života. Probíhající energetická transformace, za níž je především snaha dekarbonizovat výrobu energií, nabízí podle Karoliny Filo velkou příležitost, jak řešit najednou nejen klimatickou krizi a závislost na dovozu fosilních paliv, ale zároveň také energetickou chudobu.
Na jedné straně se otevírá energetický trh a z účasti na něm mohou těžit i ti, kteří dříve takovou možnost neměli. Zároveň bude k dispozici sociální klimatický fond. Jeho využití se bude teprve řešit, ale určitě by mohl pomoci se zřizováním fotovoltaik na střechách, zateplováním domů nebo podpořit lidi v nájmu, kteří bývají obětmi energetické chudoby nejčastěji. Nájemní bydlení totiž není vždy energeticky efektivní.
K využití příležitostí je třeba znalostí a průzkum Barometr udržitelnosti, který si E.ON nechal zpracovat, mimo jiné ukázal, že Češi jsou o energetické transformaci informování lépe, než v energetické firmě čekali. Přesto osvěty není nikdy dost a nelze v ní polevovat.
Příkladem může být tvorba energetických komunit, v jejichž rámci si odběratelé mohou sdílet energii vyrobenou z vlastních obnovitelných zdrojů. Jde o jednu z výhod a možný recept na energetickou chudobu, který proměna celé energetiky přináší. Možnost se otevřela díky nové legislativě loni v létě a zatím ji využily zhruba tři tisíce zákazníků E.ON, což je jen zlomek ze statisíců odběratelů, jež firma obsluhuje. „Jsme teprve na začátku a je potřeba vysvětlovat lidem co to obnáší, jaké jsou přednosti i případná rizika,“ říká Filo.
Koloběh materiálu
Samotný E.ON už před lety na energetickou transformaci vsadil a věří v její úspěch. Do konce dekády skupina plánuje v celé Evropě transformační investice za 27 miliard eur. „Jen v prvním letošním pololetí jsme investovali 3,2 miliardy eur, zejména v rámci našich distribučních soustav a jejich modernizace. Zhruba pětina z toho šla do digitalizace sítě, abychom ji byli schopni lépe balancovat v reálném čase,“ přibližuje Filo.
Firma, pro niž není typický koloběh surovin a materiálu, se zabývá také cirkulární ekonomikou. Začala u vybavení kanceláří z recyklovaného materiálu, renovovaných kusů a nově chce použít i komponenty ze samotné distribuční sítě. Loni se ale rozhodla k širšímu přístupu a začala mapovat své materiálové toky neboli vše, co do firmy vstupuje a co z ní odchází.
„Zaměřili jsme se zejména na fotovoltaiky, tepelná čerpadla a dobíječky, které instalujeme u našich zákazníků. Většina těchto produktů a jejich doplňkových součástí, jako je kabeláž, má už životnost desítky let. V kratším horizontu máme zejména příležitost zabývat se cirkularitou použitých obalových materiálů,“ vysvětluje Filo.
Návratnost chce čas
Skupina E.ON se ale zabývá i delším výhledem a podílí se na studiích, které řeší konec životního cyklu dlouhověkých zařízení, jako jsou zmíněné fotovoltaické panely. Manažerka E.ON přiznává, že možnost recyklace fotovoltaik zatím není na potřebné úrovni a bude do ní ještě třeba investovat. „Jsou už příklady, třeba ve Francii, kde existují fabriky, které umí panel rozebrat na jednotlivé komponenty. Ale je potřeba si uvědomit, že ne všechny fotovoltaické panely jsou stejné. Takže některé z nabídky na trhu nám umožňují rozdělení a opětovné využití materiálů jako sklo, křemík a další, jiné ještě ne,“ přibližuje Filo.
Cestou ke snižování surovinové náročnosti je také prodlužování životnosti zařízení. V E.ON se věnují například transformátorům, kde diagnostika a včasný servis umí prodloužit jejich službu minimálně na 40 let. Cirkulární ekonomika nicméně nemusí být vždy výhodná. „Třeba péče o dlouhou životnost transformátorů se jednoznačně vyplatí, ale mnohdy je třeba se dívat na delší horizont. I v rámci cirkularity se často překleneme přes nějaké tři, čtyři roky, kde bychom tu finanční návratnost ideálně rádi viděli,“ říká Karolina Filo.
Co jsou to ptákosedy a jak může energetická firma celkově přispívat k ochraně přírodní rozmanitosti? Je zájem o zelenou energii? V čem vidí vedoucí udržitelnosti velký úspěch E.ON? Sledujte celý rozhovor s Karolinou Filo.
