Na území ruské Sibiře v Krasnojarském regionu hoří více než 4 miliony hektarů tajgy. Od začátku roku tam shořelo 12 milionů hektarů lesa. Úřady od hašení ustupují kvůli nedostatku financí a prostředků, většina světových politiků mlčí. Donutí klimatická katastrofa nejen ruské politiky jednat? A před čím zavírá i česká vláda oči?
Sibiřské porosty hoří každý rok, letos ale kvůli silnému větru a vysokým teplotám v daleko větší míře. Postiženo není jen východní Rusko, ale i Aljaška a Grónsko. Co však ohrožuje i oblasti nezasažené požáry, je dým a smog. Ten se dostal nad několik měst a ztěžoval lidem i zvířatům dýchání. Ruský prezident Vladimir Putin nasadil armádu, která má hasičům pomoci dostat požár pod kontrolu, ovšem neobydlené oblasti hasit nechce.
Katastrofa způsobená změnou klimatu ji ve svém důsledku ještě mnohem více prohloubí. Už teď většina ledovců nezadržitelně taje, kácení obnažuje půdu a ta ztrácí schopnost zadržet vodu. Následné záplavy pak ničí domovy i migrační stezky zvířat. Odlehlá oblast s hlavním centrem Jakutsk je ale pro Moskvu natolik vzdálená, že na hašení požárů nebo řešení dopadů klimatické krize prostředky nezbývají.
Donald Trump je jediným světovým lídrem ochotným Rusku pomoci a v hašení ho podpořit.Podívejme se zpět do dubna letošního roku, kdy se francouzská katedrála Notre Dame ocitla v plamenech. Veřejnost se během jednoho dne aktivizovala, stejně tak vládní reprezentace, a na opravu památky přislíbily evropské státy i nadnárodní společnosti přes 600 milionů eur. Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš slibovali účast restaurátorských dílen, stejně tak Německo, Itálie nebo Rusko. Zajistí nám opravený pozůstatek historie dostatek kyslíku a plochy k životu pro lední medvědy a polární lišky?
Podobným příkladem mediálního, ale i politického „agenda settingu“ jsou požáry v Amazonii, které ničí tamní krajinu více než tři týdny. Vlna informovanosti se ale zvedla na sociálních sítích, nikoli na televizních obrazovkách nebo twitterových účtech členů Poslanecké sněmovny. Amazonský deštný prales zajišťuje většinu celkové spotřeby kyslíku a poskytuje útočiště milionům druhů zvířat i rostlin. Přesto nestojí za diplomatickou mobilizaci světových velmocí i menších států, jejichž ekonomiky a obchody v oblasti lesnictví a zemědělství se podle iRozhlasu chtě nechtě na klimatických katastrofách podílejí.
Příští generace poznají jen pustiny
Podle reportáže Miroslava Karase pro Českou televizi těží nejvíce dřeva na ruské Sibiři čínské těžařské společnosti – za rok 2017 šlo o více než 22 milionů tun. Z toho dvě třetiny probíhají podle expertů nelegálně skrze korupci. Tuto nelegální těžbu ruská vláda dlouhodobě ignoruje, nové stromy se nevysazují. „Je to ukázka nehospodárnosti a bezcitného vztahu k budoucím generacím, kterým zanecháme pustiny místo lesa,“ řekl v reportáži Vladimir Makarov, zastupitel města Kansk, v jehož blízkosti vznikají nové a nové čínské pily.
V květnu se prezident Vladimir Putin k celé záležitosti podle Interfaxu vyjádřil: „Je nutné zavést pořádek v dřevozpracujícím průmyslu. Samozřejmě jde o krádeže a kolosální poškození přírody.“ Jak velká přírodní katastrofa musí přijít, aby veřejnost viděla skutečné kroky a nekorigovaná těžba ještě nepřiživovala požáry a plundrování sibiřské krajiny. Plameny se totiž podle reportáže nejčastěji vyskytují tam, kam čínské dřevařské společnosti odvážejí zbytky dřeva. Ty už nechce nikdo zpracovávat. Přitom i podle místních mělo toto dřevo shořet v kamnech tamních lidí a vytápět jejich domácnost.
Přitom dlouhodobým problémem Česka, ale i států severní, východní a střední Evropy je zhoršení kvality vzduchu v zimě na vesnicích. Kvalitní dřevo je většinou drahé, levné stromy napadené kůrovcem zase nikdo do kamen házet nechce a většina obyvatel vesnic se uchyluje ke spalování plastů nebo dalšího odpadu.
Vzdálenost neomlouvá
České vládní špičky by si měly vyhradit čas alespoň na podporu veřejnosti v zájmu o českou krajinu a české lesy, které stále více ničí kůrovec. Podle lesníků je teď nutná co nejrychlejší výsadba nových stromů. „Výsadbu ve státních lesích brzdí i nový zákon o veřejných zakázkách. Je čas vyzvat školy a veřejnost, aby pomohli při zalesňování, abychom měli nový les co nejdříve,“ řekl lesník Václav Kinský v rozhovoru pro DVTV.
Nejvíce napadenou lokalitou je Šumava, tam jednak kvůli parazitům, ale i kvůli těžbě dřeva vznikají holiny a půda vysychá. Na Šumavě pak letní teplota dosahuje o asi tři stupně více než na ostatních českých horách. Jak moc vystoupá teplota na Sibiři, kde shoří miliardy hektarů stromů a další tuny dřeva se vytěží? Kůrovec se přemnožil kvůli globálnímu oteplování, a to je důkaz toho, že i situace na zdánlivě vzdálené Sibiři ovlivní život v malé středoevropské zemi.
