Otevřená věda: Budou bílé Vánoce? Aneb čemu věřit v předpovědích počasí na Vánoce

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Miloslav Staněk

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
10 Fotogalerie
Miloslav Staněk

Pod hlavičkou projektu Otevřená věda se Akademie věd ČR snaží nalákat středoškolské studenty na stáže a nadchnout je pro vědeckou práci. Ve spolupráci s projektem vám The Student Times přináší článek středoškolského studenta Miloslava Staňka, který se již přes deset let věnuje amatérské meteorologii a který se účastnil stáže s názvem Srážko-odtoková bilance povodí pod vedením Mgr. Soni Hnilicové Ph.D. na Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Na následujících řádcích se dočtete něco o důvěryhodnosti předpovědi počasí a zda těm dlouhodobým o bílých Vánocích vlastně věřit.

Bude na Vánoce sníh? Můžeme se dočkat i větších mrazů? A jaké vůbec bude o Vánocích počasí? S podobnými otázkami se setkávám i několikrát denně. Již od října se na nás hrne každoročně se opakující cyklus reklam na vánoční dárky v televizi, rádiu či na internetu. V obchodech pak dochází k obměně zboží, a regály tak na nás chrlí plno možných vánočních dárků. Lidé proto mají pocit, že Vánoce jsou za dveřmi, a jsou netrpěliví, zvědaví a na internetu hledají, jaké o vánočních svátcích vlastně bude počasí. S přibližujícím se Štědrým dnem se setkávám se stále větší zvědavostí lidí, kteří píší na sociální sítě nebo nám – Lovcům bouřek: Jsem totiž členem neziskové organizace Czech Thunderstorm Research Association z.s., která se právě amatérskou meteorologií a bouřkami zabývá. Kvůli monitorování počasí a případným zápisům do ESWD (Evropské databáze nebezpečných jevů) tak komunikuji s mnoha pozorovateli a v meteorologii i nijak neangažovanými lidmi, kteří byli například zrovna svědky nějakého nebezpečného meteorologického jevu. Kromě toho sleduji i média, která nám při práci také hodně pomáhají. Bohužel neplatí to u všech a pořád.

Čas od času tak narazím na absurdní reportáže a články „o ničem“. Ano, často se stává, že s příchodem vánočních figurek do obchodů nesmí zůstat s Vánocemi pozadu ani média. Ta vymýšlejí různá pseudovánoční témata uváděná přehnanými titulky. Abych uvedl aktuální příklad, zmíním, že před několika dny jsem četl titulek jednoho nejmenovaného média „Vánoční kometa letí k Zemi! Když tu byla naposledy, narodil se Ježíš“. Jedná se o kometu 46P Wirtanen, která je právě teď viditelná na noční obloze a zaujme svou nazelenalou září. Vtip je však v tom, že oběžná dráha této komety je zhruba 5,4 roku, tudíž nadpis nám servíruje nepravdivou informaci. 

Pokud však média nemají v rukávu nic jiného, co by nám mohla nabídnout, sáhnou ke spekulacím o tom, jaké počasí bude na Vánoce, které nikdy nezklamou. Tyto články či reportáže však nehovoří o faktech, měsíc až dva před Vánocemi totiž nemají ani čím argumentovat. Takové články jsou v podstatě založené například na dlouhodobých průměrech meteorologických veličin či dlouhodobých, avšak stručných výhledech počasí.

Čemu tedy věřit?

Nejrelevantnější informace jsou ty, které pocházejí přímo od primárního zdroje předpovědí. V České republice předpovědi sestavuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové ČHMÚ vydávají a aktualizují předpovědi denně. Také vydávají měsíční výhled počasí. Na webových stránkách ČHMÚ pak může člověk najít i doplňující informace a mimo jiné i výstupy z numerického modelu Aladin. Kromě toho je užitečné sledovat i výstražný systém ČHMÚ. 

Právě měsíční výhled a týdenní předpovědi často používají média a jelikož jsou tyto výstupy dlouhodobější, jejich přesnost je nižší. Měsíční výhledy jsou aktualizovány po týdnu a poskytují nám pouze velmi hrubý odhad toho, co by se mohlo v následujících týdnech dít. Tento strohý náčrt však není rozumné brát zcela vážně. Situace může totiž dopadnout úplně jinak. Mnohem více informací se dozvíme z týdenní předpovědi, která je již přesnější a podrobnější. I zde však může dojít k chybám v závislostech na situaci a propočtech numerických modelů, proto je směrodatné řídit se v této predikci pouze následujícími pěti dny. I zde však vždy záleží na aktuální situaci. Modely totiž vycházejí z určitých předpokladů, které se mohou rychle změnit, aniž by takové změny bylo možné predikovat.

Teplotu a stav atmosféry lze pak pro určité místo s vysokou přesností predikovat zhruba tři dny dopředu. Takové předpovědi lze nalézt na stránkách ČHMÚ: jedná se o výstupy z numerického modelu Aladin, které jsou zde zpracovány i v podobě grafů pro jednotlivé obce nad 2500 obyvatel. V poměru s časem se jedná o nejpřesnější informace, jaké lze získat.

Mnoho lidí však nemá čas sledovat předpovědi, synoptické mapy a výstupy z numerických modelů, proto lidé sledují počasí prostřednictvím internetu, televize nebo aplikací v mobilním telefonu. To ale může být ošidné: různé aplikace bývají často nepřesné, protože vycházejí často pouze z výstupů jednoho numerického modelu.

Srozumitelně a bez zbytečného přehánění interpretují předpovědi ČHMÚ státní média: Česká televize nebo Český rozhlas. Také některé další sdělovací prostředky, které působí na internetu, nám mohou nabídnout umírněnou formu předpovědí s vysvětlením meteorologické situace přímo meteorologem či odborníkem působícím například na půdě Akademie věd České republiky. Mezi masovými sdělovacími prostředky se však najdou i takové, které publikují špatně interpretované informace poskytnuté ČHMÚ nebo informace, které vůbec nepocházejí z důvěryhodného zdroje.

Nejhorším prostředkem, pomocí něhož se po internetu šíří i obrovské množství hoaxů, jsou ovšem sociální sítě. Lovcům bouřek a amatérským meteorologům sice pomáhají při monitorování nebezpečných projevů bouřek a průzkumu škod, zároveň se ale stávají ideálním prostředím pro publikování a šíření poplašných zpráv o počasí, kterých právě před Vánocemi není málo. Zrovna před několika týdny po sociálních sítích kolovala poplašná zpráva s titulkem oznamujícím, že k nám míří nejkrutější zima za posledních sto let. 

Přestože nemůžeme ovlivnit postoj jednotlivých médií k interpretacím předpovědí, měli bychom těmto výkladům věřit s předpokladem, že se nemusí zakládat na skutečnosti, a to především při interpretaci dlouhodobých výhledů počasí.