Velké oblibě tuzemských investorů se aktuálně těší podílové fondy, které nabízejí zhodnocení blížící se základní úrokové míře centrální banky. Takzvaná dvoutýdenní repo sazba ČNB činí od loňského června sedm procent a je tak nejvyšší od konce 90. let. Do repo fondů a fondů krátkodobých investic, jak se tyto investiční nástroje nazývají, přitekly za poslední rok díky lákadlu atraktivních výnosů miliardy korun.
Přitom jde stejně jako v případě bankovních depozit o konzervativní způsob uložení peněz – fondy provádějí na finančním trhu obchody, které jsou zajištěné státními cennými papíry, nebo do svých portfolií nakupují bezpečné české státní dluhopisy a pokladniční poukázky. Až tolik pak nemusí vadit, že investice do těchto fondů nespadají pod systém pojištění vkladů.
„Do obou fondů jsme za poslední rok získali vklady přesahující celkem 12 miliard korun,“ řekl E15 Richard Siuda, předseda představenstva investiční společnosti Conseq.
Největší tuzemský nebankovní správce investic včetně penzijních fondů původně provozoval jen repo fond zaměřený na kvalifikované investory, kde je minimální vstupní částka jeden milion korun. Následně k němu díky rostoucí popularitě přibyl v polovině minulého roku i fond pro menší střadatele – v něm je v současnosti již téměř pět miliard korun.
Podobný úspěch hlásí také další nové repo fondy – Partners Rezerva a Monetika. První z nich má ve správě po půl roce na trhu přes 1,6 miliardy korun, druhý pak přibližně 2,7 miliardy korun. „Dokazuje to, že řadě klientů investiční produkt podobného typu na trhu v minulosti chyběl a možnost zařadit jej do svého portfolia uvítali,“ tvrdí portfolio manažer fondu Monetika Ján Hanzo. Fond spravuje investiční společnost Investika.
Podobného zaměření, tedy pro krátkodobější zaparkování volných peněz, je například také fond krátkodobých investic Sporoinvest nabízený Českou spořitelnou. Ten vznikl již v 90. letech a jednu dobu patřil k největším podílovým fondům v Česku. V období velmi nízkých až nulových úrokových sazeb mezi lety 2012 až 2019 však zažil stejně jako další podobně zaměřené vehikly propad zájmu a s tím spojený značný odliv peněz. Lidé začali hledat zhodnocení jinde – například v nemovitostních fondech.
Ještě na konci roku 2021 bylo ve Sporoinvestu „pouze“ osm miliard korun. Ke konci letošního března to však bylo již více než 27 miliard. Jen během letošního prvního čtvrtletí dosáhl příliv nových peněz sedmi miliard korun.
„Změna úrokového prostředí v průběhu loňského roku a růst sazeb ČNB na sedm procent umožnily postupně fondu generovat zajímavé výnosy a najednou se stal pro klienty zase atraktivní,“ uvedl Jaroslav Kropáček, specialista na finanční trhy v České spořitelně.
Příliv nových peněz od klientů hlásí také Generali fond krátkodobých investic. „Jde v současnosti o jeden z nejprodávanější fondů z naší nabídky,“ řekl Marek Beneš, finanční ředitel Generali Investments CEE. Aktiva fondu dosahují přes 700 milionů korun.
Klienty zmíněných fondů jsou nejen domácnosti a individuální střadatelé, ale také firmy, nadace, bytová družstva, církve, a dokonce i obce. Leckdy jde o subjekty, které hledaly či hledají příležitost, jak bezpečně zhodnotit miliony, či dokonce desítky milionů korun.
„Tento typ fondu je vhodný pro celou řadu příležitostí – od krátkodobého ,ohřátí‘ prostředků před další investicí či koupí nemovitosti až po dlouhodobé konzervativní ,spoření‘ ve formě investice s nízkým rizikem,“ podotkl Ján Hanzo z Monetiky.
Právě ve výši sumy, kterou může klient uložit, spočívá jedna z výhod takto zaměřených podílových fondů oproti uložení peněz u banky. Tuzemské bankovní domy sice rovněž často nabízejí zajímavé úrokové sazby u spořicích účtů a termínovaných depozit – v současnosti i pět a více procent – mnohdy je to však spojené s různými podmínkami. Zejména bývá omezený objem peněz, který lze za nabízenou úrokovou míru zhodnotit – limity dosahují obvykle 500 tisíc, výjimečně pak až jeden milion korun. Pak úrok na vkladu významně klesá.
Předností repo fondů a fondů krátkodobých investic je také to, že díky jejich strategiím mohou klienti dosáhnout na vyšší zhodnocení než v bankách – v současné době to může být roční míra zhodnocení i šest a více procent, a to i po odečtení ročních poplatků za správu. Ty bývají poměrně nízké – v řádu desetin procenta.
„U repo fondů je výnos přímo vázán na základní sazbu ČNB. Při její změně tak nedochází k žádnému zpoždění, ale změna se rovnou promítá do výnosu fondu,“ poznamenal Siuda z Consequ.
Oproti tomu některým bankám včetně těch největších loni nějaký čas trvalo, než zareagovaly a nabídly svým vkladatelům zhodnocení odpovídající růstu sazeb centrální banky. Některé zlé jazyky dokonce mluvily o tom, že ve snaze vylepšit si image tak učinily až poté, co jim začalo hrozit uvalení daně z mimořádných zisků.
Přestože repo fondy a fondy krátkodobých investic se od spořicích účtů a termínovaných vkladů liší tím, že jde o formu investice, i v jejich případě pak platí, že své peníze mají klienti snadno dostupné. Podílové listy lze totiž nakupovat a prodávat na denní bázi. Fondy si neúčtují výstupní poplatky a peníze z odprodaných podílových listů jsou investorovi obvykle k dispozici v rámci jednotek dnů.
Popularita tohoto typu fondů však může v budoucnu opadnout, zvláště pokud se ČNB rozhodne snižovat úrokové sazby – to by vedlo k odlivu peněz, jako se to v minulosti stalo třeba Sporoinvestu. K takovému kroku však napřed potřebují členové bankovní rady vidět, že inflace má skutečně nakročeno z dvouciferných čísel zpět k dvouprocentnímu cíli. Na sedmi procentech či v blízkosti této úrovně tak základní úroková míra ČNB ještě nejspíš nějaký čas zůstane.
Guvernér Aleš Michl dokonce minulý týden po zatím posledním měnověpolitickém zasedání bankovní rady nevyloučil možnost, že sazby půjdou ještě o něco nahoru. Na druhou stranu někteří ekonomové očekávají mírný pokles sazeb již někdy v průběhu druhé poloviny letošního roku.
„Pokud by došlo k prudkému poklesu úrokových sazeb, tak lze logicky očekávat, že atraktivita fondů peněžního trhu poklesne,“ poznamenal Ondřej Slezáček, portfolio manažer Partners investiční společnosti. „Nicméně současné prostředí nahrává spíše tomu, že by vyšší úrokové sazby měly vydržet po delší dobu, byť o něco níže než na současných sedmi procentech p. a.,“ dodal.
Podobně se na možný budoucí vývoj dívá i Richard Siuda z Consequ: „Myslíme si, že období vyšších sazeb bude celkem dlouhé, nulových sazeb se pravděpodobně jen tak nedočkáme.“ Dodal, že repo fondy budou dávat smysl například i při tříprocentní sazbě ČNB, „protože stále pravděpodobně budou nabízet vyšší zhodnocení než úroky na bankovních vkladech“.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
