Investiční newsletter: Proč se známí investoři vyhýbají akciím bank
V souvislosti s děním okolo bank oprášil britský investor Terry Smith, který řídí největší evropský akciový fond Fundsmith Equity, svůj starší text Why I never invest in bank shares čili Proč nikdy neinvestuji do akcií bank. Zejména pro české investory zvyklé mít v portfoliu akcie Erste, Komerční banky či Moneta Money Bank to může být překvapivý titulek.
Smithův fond spravuje majetek v hodnotě zhruba 23 miliard liber, přibližně 619 miliard korun, a tak stojí za to věnovat slovům portfolio manažera pozornost. Akcie bank a pojišťoven nenajdete například ani v portfoliích Smithova krajana Nicka Traina či Jána Hájka, portfolio manažera největšího českého akciového fondu Erste Top Stocks.
K odběru investičního newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé pondělí dopoledne, se můžete přihlásit zde. Nejnovější vydání newsletteru najdete vždy zde. |
Na druhé straně do bank a pojišťoven rád investuje legendární Warren Buffett. Jeho konglomerát Berkshire Hathaway je s téměř 13procentním podílem největším akcionářem Bank of America a drží cenné papíry i dalších finančních domů.
Banky jsou obvykle vyhledávány investory z řad jednotlivců i penzijních fondů pro své atraktivní dividendy. To je i případ českých bank – Komerční banka vyplatí ze zisku za loňský rok 60 korun hrubého na akcii, Moneta osm korun. Dividendový výnos tak činí při cenách akcií ze závěru minulého týdne 8,9 procenta, respektive 9,8 procenta.
Konkrétně Hájek se k bankám vyjadřuje v čerstvém vydání KFP Podcastu… Důvodem, proč jejich akcie nemá v portfoliu, je, že na hospodaření finančních domů má dominantní vliv vývoj úrokových sazeb. „Když jdou sazby nahoru, pohne to celým bankovním trhem a banky od sebe nejde odlišit. Byl by pro mě problém najít v tomto sektoru dvě společnosti, které se chovají odlišným způsobem,“ říká. Proto dává přednost jiným sektorům, například biotechnologiím.
Výrazný dopad na hospodaření bank v porovnání s některými jinými sektory mají vedle vývoje úrokových sazeb i další makroekonomické faktory, jako jsou hospodářský růst, nezaměstnanost či inflace. Navíc je fungování bank velmi komplexní záležitostí spojenou s řadou regulací, které se mohou měnit. V neposlední řadě bývají banky populárním terčem sektorové daně, což se ostatně nedávno přihodilo v Česku.
Smith pak přidává další důvody ve svém textu. „Nikdy neinvestuji do ničeho, co vyžaduje pákový efekt k dosažení přiměřeného výnosu,“ píše hned v úvodu svého komentáře s odkazem na to, že banky potřebují na své podnikání velký objem cizího kapitálu, hlavně vkladů od klientů.
Nezamlouvá se mu ani nízká ziskovost bank: „Průměrná návratnost vlastního kapitálu S&P Banks sektoru za posledních pět let byla pouze 10,9 procenta. U firem ze sektoru spotřebního zboží to za stejné období bylo 17,9 procenta,“ říká (Return on Equity, ROE, označuje rentabilitu vlastního kapitálu, konkrétně kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu – pozn. red.).
Pro srovnání: například Moneta Money Bank měla loni ROE 16,7 procenta, v případě Komerční banky to bylo 14,4 procenta.
Smith zmiňuje také slabou výkonnost akcií amerických bank, a to i se započtením dividend – bankovní index agentury S&P v posledních letech výrazně zaostal za zhodnocením indexu akcií výrobců spotřebního zboží. Jeho slova týkající se rentability a vývoje cen akcií se ostatně dají vztáhnout i na západoevropské banky.
VÝVOJ S&P INDEXU AKCIÍ AMERICKÝCH BANK V POSLEDNÍCH PĚTI LETECH (celková výkonnost včetně dividend)
Pramen YCharts
VÝVOJ S&P INDEXU AKCIÍ AMERICKÝCH VÝROBCŮ SPOTŘEBNÍHO ZBOŽÍ V POSLEDNÍCH PĚTI LETECH (celková výkonnost včetně dividend)
Pramen YCharts
Známý investor upozorňuje také na další riziko spojené se sektorem bankovnictví. „I v případě, že je banka, do které investujete, dobře řízená, může doplatit na všeobecnou paniku v sektoru,“ uvádí.
Dalším, a nikoli posledním důvodem, proč mohou být investice do akcií bank problémové, mi v odpovědi na dotaz nabídl chatbot ChatGPT: je to reputační riziko. Pověst banky mohou poškodit například obvinění a podezření z neetického či nezákonného chování.
Ostatně akcie rakouské Raiffeisen Bank International se nedávno na vídeňské burze propadly kvůli vyšetřování amerických úřadů týkajících se toho, zda bankovní skupina podnikáním v Rusku neporušuje mezinárodní sankce. Nyní na RBI z téhož důvodu tlačí Evropská centrální banka.
Jak ukázal třeba případ české dcery Sberbank, „run na banku“ může srazit do kolen i zdravou finanční instituci. Není proto divu, že v české Raiffeisen Bank, která vykazuje vysoké zisky, už loni v době pádu Sberbank se znepokojením sledovali dění okolo rakouské matky a jejích ruských aktivit.
Co si z toho vzít jako investor
Britský investor Terry Smith by možná svůj názor poupravil při pohledu na rentabilitu a podnikání českých bank obchodovaných na burze, tedy Komerční banky a Monety Money Bank. I když samozřejmě i jich se týkají přinejmenším některé Smithovy či Hájkovy výhrady vůči akciím bank.
Zajímavá pro investory byla v posledních letech zejména Moneta. Od vstupu na pražskou burzu v roce 2016 dělá akcionářům radost, a to nejen díky dividendám. Cena při primární veřejné nabídce byla 68 korun, v závěru minulého týdne činil kurz 82 korun.
Na rozdíl od ní představovaly akcie Komerční banky z hlediska vývoje kurzu divočejší jízdu. Zatímco před pěti lety se její cenné papíry obchodovaly i za více než 900 korun, nyní je cena pod 700 korunami. I když kdo „vychytal“ výprodeje na začátku pandemie v březnu 2020, mohl nakoupit i za méně než 500 korun.
Obecně platí, že mezi bankovními tituly je takřka nemožné najít takzvané „compoundery“, tedy akcie, které mají potenciál znásobit svůj kurz v delším investičním horizontu. Třeba právě v případě Komerční banky jsou hlavním dlouhodobým tahounem zhodnocení dividendy spíše než růst ceny akcií. Možná opravdu stojí za to dívat se pozorněji po atraktivních investičních příležitostech v jiných sektorech.
– Why I never invest in bank shares (web investiční firmy Fundsmith)