Vláda ve středu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, díky kterému by posílila pozici majoritních akcionářů a otevřela by si cestu k restrukturalizaci energetické skupiny ČEZ. Zákon, který kritici považují za protiústavní, musí odhlasovat ještě obě komory parlamentu.
Snaha o změnu pravidel při přeměnách společností se vrací do debaty zhruba čtvrt roku poté, co v lednu Legislativní rada vlády původní podobu zákona nedoporučila ke schválení. Argumentovala tím, že je zákon účelový a dopadá jen na jednu společnost, čímž odporuje ústavě.
Nyní vláda v tichosti a v rozporu s původním programem schůze schválila verzi, která má tuto hlavní námitku napravit a platnost regulace alespoň částečně zobecnit. Analytici se však obávají, že provedené úpravy nemusejí stačit. Vláda sice regulaci rozšiřuje na všechny kotované – tedy na burze obchodované – firmy, zároveň ale podmínky pro přeměny společností zmírňuje.
Oproti původní verzi schvalování přeměn nebude vyžadovat souhlas 85 procent na valné hromadě přítomných akcionářů, ale pouze 75 procent, a to z důvodu všeobecně vysokého podílu pasivních investorů. Valná hromada má být usnášeníschopná v případě, kdy jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje dvě třetiny základního kapitálu firmy, tedy stejný podíl jako v lednové verzi. Doposud je podle platné legislativy k přeměně potřeba devadesátiprocentní podíl všech akcionářů.
„Nastavené hranice by měly v praxi umožnit realizaci takových přeměn u kotovaných společností, aby v kombinaci se zvýšenou mírou ochrany práv menšinových akcionářů zabránily možnosti zneužívání těchto právních institutů,“ napsalo v tiskové zprávě ministerstvo spravedlnosti, které návrh předložilo. Rezort zároveň doplnil, že nastavené hranice jsou běžnou praxí v rámci členských států Evropské unie.
Bývalý člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška, který byl po kritice vládního lednového návrhu v dubnu odvolán, je však vůči oprávněnosti záměru skeptický.
Návrh podle něj vytváří nerovnost mezi akcionáři veřejně obchodovaných společností a těch ostatních, pro což neexistuje legitimní důvod. „Přesné odůvodnění zatím není k dispozici a v tiskové zprávě se píše jen o velkém počtu pasivních investorů,“ podotýká Bezouška s tím, že nedostatečné vysvětlení smyslu novely není jediný problém.
Podobně to vnímá i výkonný ředitel Patria Corporate Finance Petr Dědeček. „Je neobhajitelné, aby pro listované a nelistované společnosti platilo jiné pravidlo pro korporátní přeměny. Nedává to vnitřní smysl. Sama hranice není problém, měla by však být stejná pro všechny korporace,“ míní Dědeček.
„Když stanovíte jiná pravidla pro rozdělení společnosti a jiná pro vytěsnění minoritních akcionářů, může se stát, že první úprava bude účelově použita k obejití pravidel té druhé. Tak by se regulace nastavovat neměla,“ pokračuje Bezouška. Na pražské burze se nyní masivně koncentrují podíly zejména u banky Moneta, v níž dvouciferné podíly vlastní skupina PPF, J&T i byznysmen Pavel Tykač. Zda by nová pravidla regulace šla využít i k ovládnutí Monety, však Bezouška nechtěl komentovat.
Dědeček je ovšem přesvědčený, že za určitých podmínek by to možné bylo, a to v případě, pokud by hlavní akcionáři chtěli Monetu ovládnout prostřednictvím fúze s jinou bankou. Právě touto formou se o získání kontroly nad Monetou skupina PPF loni pokoušela. Záměr ale nakonec neuskutečnila kvůli změnám v makroekonomickém prostředí. Skupina PPF, největší podílník Monety, na zaslané dotazy nereagovala.
Bezouška se také domnívá, že ministerstvo spravedlnosti sice riziko protiústavnosti částečně snížilo, kvůli nerovnému zacházení s různými společnostmi ale zůstává vysoké.
„Ústavní soud by zkoumal, proč je s akcionáři nakládáno odlišně, zda je odlišné zacházení k tíži některých akcionářů kotované společnosti, zda je to přesto ospravedlnitelné,“ dodal.
Pokud regulace bude schválena i poslanci a Senátem, ministerstvo financí se přiblíží rozdělení skupiny ČEZ a plnému ovládnutí její části, komentují analytici. Tři čtvrtiny hlasů akcionářů, kteří jsou přítomni na valné hromadě, totiž znamenají, že k rozdělení ČEZ bude stačit jen hlas státu, který ve skupině drží necelých 70 procent akcií.
Na tuto skutečnost už reagují i investoři na burze. Jedna akcie společnosti ČEZ se ve čtvrtek odpoledne prodávala za 1050 korun, což je o šest procent méně než ve středu.
„Schválení zákona vládou výrazně posílilo majoritáře na úkor drobných investorů a zchladilo sázky na přímou nabídku převzetí minoritním akcionářům ČEZ ze strany vlády,“ vysvětluje pohyby na burze analytik České spořitelny Petr Bártek.
„Restrukturalizace, respektive nejvíce diskutované oddělení uhelného a jaderného byznysu, by pro minoritní akcionáře ale ještě stále mohla být výhodná,“ dodává analytik. Záležet podle něj bude na způsobu restrukturalizace, a hlavně na výši ocenění jednotlivých aktiv firmy pro tyto účely.
Drobní akcionáři by podle Bártka mohli získat výrazný majoritní podíl například v distribuční a prodejní části a v obnovitelných zdrojích či i v projektech těžby lithia a podobně. Jádro a uhlí by zůstalo ve státem stoprocentně vlastněné části.
Variant je ale více. Většina energetiků si přeje co možná nejužší zestátnění. Do úvahy tak podle nich připadají například jen nové, teprve plánované jaderné projekty.
V původní verzi článku jsme chybně uvedli, že k ovládnutí Monety ze strany PPF nedošlo kvůli nedostatečné podpoře minoritních akcionářů. Záměr se ale ve skutečnosti neuskutečnil kvůli změnám v makroekonomickém prostředí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
