Firma s pětisetkorunovým základním jměním, která může mít pod palcem až půl miliardy korun od drobných investorů. To vše bez jakékoli regulace a dohledu. Bonusem pak může být nedohledatelný majitel. Tak v Česku funguje prakticky neviditelná část trhu investic nechvalně známá jako „patnáctkové fondy“. Jejich řady v listopadu alespoň částečně provětrala Česká národní banka. Ze seznamu správců těchto kvazifondů, které v zemi zcela podle své vůle spravují miliardové majetky, smazala patnáctku firem, které ignorovaly i svou jedinou zákonnou povinnost. Totiž jednou ročně poslat ČNB stručný report. Jde o druhou masivnější „probírku“ šedých fondů na trhu za poslední rok.
„K výmazu ze seznamu přistupuje ČNB v případech, kdy se daný subjekt ani nepokusí zaslat příslušný report a nereaguje ani na výzvy ČNB k předložení informační povinnosti,“ uvádí Denisa Všetíčková z ČNB. Tyto společnosti tvářící se jako fondy banka sice nereguluje, mají ale povinnost do ČNB pravidelně zasílat informace týkající se mimo jiné počtu investorů, objemu majetku pod správou či využívaných nástrojů.
Koncem listopadu bylo těchto správců v Česku 425, tedy rekordní množství. Jen od počátku letošního roku jich přibylo téměř pět desítek a podle odhadů expertů soustřeďují majetek drobných investorů v řádu jednotek miliard korun.
Patnáctka smazaných správcovských firem přitom podle údajů v rejstříku disponovala základním jměním od zmíněných pěti set po maximálně dvacet tisíc korun. Čtveřice z nich navíc neměla buď zjistitelného vlastníka, anebo vlastnické struktury končily na anonymních zahraničních adresách.
„Samotná činnost správce či jeho investiční strategie nepodléhá schvalování dohledu ze strany ČNB,“ zdůrazňuje Všetíčková s tím, že správci nedostávají od ČNB žádnou licenci a ČNB jejich činnost nijak nekontroluje.
„Je skvělé, že ČNB využila to málo, co jí dosavadní zákon v případě patnáctkových kvazifondů umožňuje. Věřím, že hlavní posun přijde s novou zákonnou úpravou tohoto nástroje, který jim dává nové povinnosti a ČNB dává možnost je vymáhat,“ zdůrazňuje ředitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec.
Aktuálně je vládou schválena novela, která míří do sněmovny a která by měla činnost těchto společností upravovat od července roku 2024. Za jeden z hlavních problémů těchto kvazifondů považují odborníci jejich zaměnitelnost s regulovanými fondy z pohledu drobných investorů. I tomu má napomoci nová zákonná úprava těchto správců, která má mimo jiné zakázat použití slova fond v jejich názvech. Ten přitom používá podle statistik regulátora momentálně takřka šest desítek správcovských firem.
„Do doby účinnosti novely však očekávám, že počet těchto fondů ještě naroste. Pro řadu subjektů, bohužel často těch podvodných, je výhodné být v šedé zóně mimo regulaci, kde z pohledu drobného spotřebitele prakticky panuje bezpráví,“ říká výkonná ředitelka Akat ČR Jana Brodani.
Kvazifondy o sobě daly masivně vědět v roce 2020, když pražská společnost J.O. Investment podvodně vylákala s příslibem výnosů ve vysokých desítkách procent od investorů přes jednu miliardu korun. Jiný kvazifond Foxtrade Invest spojený s podnikatelem Lubošem Pánkem zase měl podle policie investorům zpronevěřit kolem 600 milionů korun. Další „fond“ spravovaný společností Cryfin orientovaný na kryptoměny zase už přes rok dluží investorům peníze v řádu vyšších stovek milionů korun.
Jako potenciálně nebezpečný fenomén s možným kriminálním pozadím vnímá „patnáctkovou entitu“ i Finanční analytický úřad. „Významnou oblastí v případech investičních podvodů, kde jsou evidovány miliardové škody a které NCOZ intenzivně řeší, jsou takzvané alternativní investiční fondy neboli minifondy, které jsou upraveny v paragrafu 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech,“ uvádí výroční zpráva Národní centrály proti organizovanému zločinu za rok 2022.
Boom těchto společností v minulých letech podle Policie zároveň i kopíruje množství nově vedených případů. „Masivní nárůst jejich počtu svědčí o tom, že v budoucnu bude tento problém ještě větší než v současnosti,“ dodává zpráva. Masivní rozmach zažily „patnáctkové“ kvazifondy od pandemie, jen od roku 2020 se množství těchto fondů rozrostlo více než trojnásobně.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
