Mystérium lednové inflace. Číslo může šokovat a zhatit naděje na levnější půjčky
Blíží se klíčový okamžik, který dost možná předznamená kroky České národní banky pro celý příští rok. Totiž lednové zdražení. Jeho intenzita představuje ještě i v polovině prosince pro odborníky takřka záhadu. Zatímco ČNB počítá s tím, že se ceny v Česku zvednou na počátku roku o méně než tři procenta, z byznysové i expertní obce zaznívají obavy, že centrální banka tempo zdražování podceňuje. Výsledkem může být éra vysokých úrokových sazeb delší, než na jakou je tuzemská ekonomika momentálně připravena.
„Odhad inflace ČNB se mi zdá nereálně nízký, protože v lednu dojde ke zdražení potravin a v řadě případů i k významnému navýšení cen energetických komodit. Samozřejmě zaměstnanci očekávají i nárůst mezd,“ uvádí místopředseda Asociace exportérů a šéf společnosti Atas elektromotory Otto Daněk.
Rozhodující podle něj bude, v jakém poměru si firmy „utáhnou opasky“ a přenesou zdražení na zákazníky. „Pokud zdražení na vstupech promítneme do cen, nebudeme konkurenceschopní,“ zdůrazňuje Daněk, ovšem s tím, že příliš malé zdražení by firmy přivedlo na pokraj existenčních potíží.
Jak vyplývá z posledního společného průzkumu Svazu průmyslu a dopravy a České národní banky, byznysmeni v průměru odhadují v ročním horizontu sedmiprocentní zdražení svých výrobních vstupů. „To je výrazně nad tolerančním pásmem ČNB,“ upozorňuje šéf sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.
„Spolu se zhruba pětiprocentním růstem mezd a zvýšením regulované složky cen elektřiny v příštím roce to povede samozřejmě ke zvyšování nákladů firem a promítne se do cen produktů či služeb,“ varuje Čížek.
Přecenění startující v lednu hrozí šokem především kvůli unikátnímu souběhu inflačních impulzů, které budou muset firmy zapracovat do svých byznysplánů, a to mnohdy i s předstihem. Vedle růstu cen vstupů promluví do tvorby nových ceníků i daňové změny, jejichž efekt může být nečekaně dramatický. „Zvýšení daní, i když na firmy efektivně dolehne později, je spojeno s negativním očekáváním, které se může preventivně promítnout do cenotvorby hned po Novém roce,“ uvádí tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Už počátkem roku se do cen mohou propsat vyšší sazby daní z příjmů i z nemovitostí nebo vyšší vyměřovací základy pojistného z pracovních dohod. „Nejistotou pro lednovou inflaci je ale také změna vah ve spotřebním koši, k níž dochází jednou za dva roky,“ připomíná ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek s tím, že kvůli loňským prudkým cenovým pohybům se může základ pro výpočet inflace změnit od příštího roku nad očekávání silně.
„Nelze vyloučit, že lednová inflace začne číslem čtyři, nikoli tři, ani ne dva, jak prognózuje ČNB,“ uvádí ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Aktuálně ČNB počítá s tím, že ceny v Česku v prvním čtvrtletí příštího roku vzrostou meziročně o 2,7 procenta. Kolem rozsahu lednového přecenění panuje obrovská nejistota. „Jako pravděpodobnější se jeví spíše větší přecenění, než jaké čeká ČNB,“ přidává se také analytik Conseq Investment Management Martin Lobotka.
Pro Česko by šlo navíc po zářijovém i listopadovém údaji o inflaci už o několikátou cifru z poslední doby, která by rozladila trh, především spotřebitele. „Problém vidím v propastném rozdílu mezi skutečnou a vnímanou inflací. Lidé mají pocit, že situace je pořád ještě špatná, i když už je krize za námi,“ podotýká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáš Prouza.
Radní ČNB už sice dávno předeslali, nakolik důležitý pro inflaci i nastavení měnové politiky bude začátek roku. „Klíčové bude lednové přecenění. Jeho efekt bude hlavní, po třech podzimních měsících silnější inflace přijde leden. Na jaké úrovni inflace příští rok začne, do velké míry statisticky ovlivní inflaci i ve zbytku roku,“ uváděl už v závěru srpna pro e15 radní České národní banky Jan Procházka.
Komunikace radních ČNB z poslední doby navíc zdůrazňuje především vliv pomíjející inflace. Jen v posledních týdnech zazněla slova o opadnutí tlaků na ceny z úst Jana Fraita, Evy Zamrazilové i zmíněného Jana Procházky.
„Nastane-li výraznější přecenění, pak zůstanou sazby na sedmi procentech nebo kolem této úrovně delší dobu, a to třeba až do konce první poloviny roku, a jejich následný pokles bude pomalejší,“ myslí si ekonom Komerční banky Martin Gürtler. I kdyby výraznější přecenění v ekonomice neproběhlo hned v lednu, firmy mohou přepsat ceníky v následujících měsících.
Pozdější uvolňování měnové politiky by prodloužilo éru drahých úvěrů, typicky například hypotčních. "Úrokové sazby hypotečních úvěrů do značné míry reflektují sazbu ČNB," vysvětluje obchodní ředitel finanční skupiny Partners Jan Brejl.
Průměrný hypoteční úrok stagnuje v posledním roce kolem historicky relativně vysoké šestiprocentní hranice. Právě vyhlídky na uvolnění politiky ČNB v příštím roce přitom byly příslibem perspektivního rozhýbání hypotečního trhu. "Vzhledem ke stále přetrvávající inflaci se nedá očekávat, že by bankovní rada přistoupila k razantnímu a rychlému snižování úrokových sazeb," připomíná inflaci jako brzdu pro levnější hypotéky Brejl.
Z(a)tracená čísla: Hypoteční refix jako jedna z tváří pekla
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
