„Kurzy a ceny aktiv budou obecně hodně závislé na zprávách o vývoji brexitu a na tom, jak velká bude sebereflexe Evropské unie na vzniklou situaci. Přinejmenším akciím by ale během léta mohly pomoci olympijské hry, alespoň tak vyznívají historické statistiky,“ soudí nezávislý ekonom Petr Hlinomaz.
“Sázel bych na globální akcie z defenzivnějších sektorů, zejména pokud se vyznačují vyšším dividendovým výnosem. Vyhnul bych se cyklickým sektorům a take regionu Střední a Východní Evropy,” doplňuje hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.
V kurzu mohou být například americké banky. „V porovnání s evropskými bankami nejsou tak ohroženy, a pokud se svezly na vlně kurzových poklesů v souvislosti s brexitem, pak by mohly o to více vyrůst,“ dodává Hlinomaz. Nová situace v unii podle něho může nahrát i energetikám. „Mohl by klesnout podíl umělých zásahů do konečných cen elektřiny, a velkoobchodní cena by se mohla více narovnat,“ spekuluje Hlinomaz, podle něhož by mohla nejistota na trzích po zbytek roku nahrávat i cenám zlata.
První pololetí se odehrálo ve znamení dvouprocentního poklesu globálního akciového trhu, výkony jednotlivých burz byly ale prudce rozkolísané. Evropské akcie propadly takřka o pětinásobek, některé z burz včetně české zlevnily dokonce o více jak 15 procent.
Naopak rostla jen hrstka exotických trhů, vedle Indie a Indonésie například Pákistán, či Filipíny. Na špici technického růstu burz stála Brazílie s Argentinou, jejichž akciové trhy podražily o pětinu, proti zahraničním investorům ovšem hrála silná nestabilita a především slabší měny obou zemí.
Kapitál mohou přitáhnout i dluhopisy, ne ale vlád vyspělých ekonomik, jak tomu bylo v prvním pololetí. „Smysl vidím v investicích do firemních bondů vydaných v americkém dolaru, růst mohou i dluhopisy rozvíjejících se zemí,“ uvádí Sobíšek. Prvnímu pololetí naopak pod dojmem sílících nákupů dluhopisů Evropskou centrální bankou profitovali investoři z německých, francouzských, ale i britských bondů, jejichž ceny vzrostly i o pět procent.
