Ceny mědi, zvěstovatele hospodářského růstu, jsou na dvouletém maximu. Trhy se bojí, že kovu nebude dostatek

Recyklace mědi roste, ale pomalu. Tento zdroj tak zatím nenasytí víc než sedmnáct procent globální poptávky po kovu.

Recyklace mědi roste, ale pomalu. Tento zdroj tak zatím nenasytí víc než sedmnáct procent globální poptávky po kovu. Zdroj: Profimedia

Pavla Palaščáková

Měď na Londýnské burze kovů (LME) tento týden poprvé po dvou letech překročila psychologickou hranici deseti tisíc dolarů za tunu. Důvodem je obava, že jí bude v době očekávaného růstu poptávky nedostatek. Na zvyšování zájmu o tento široce využitelný kov v souvislosti se zeleným přechodem a rozvojem nových technologií ale těžaři zatím adekvátně nereagují. Poptávka po mědi stoupá i v důsledku hospodářského oživení Číny.

Měď míří strmě vzhůru už od poloviny února a jen během dubna její cena poskočila o dalších patnáct procent. Zdražování nemusí být konec, analytici vesměs míní, že kov by do dvou let mohl dosáhnout úrovně dvanácti tisíc dolarů za tunu. „Jde o případ, kdy se efektivně spojuje rostoucí poptávka a utahování nabídky. Čistě na straně poptávky by bylo pro měď těžké pohnout se podstatně výš, ale máme tu skutečnou krizi dodávek,“ řekl nedávno Bloombergu Michael Widmer z Bank of America.

Růst zájmu pohánějí především dobré zprávy z Číny. Její ekonomice se v prvním čtvrtletí dařilo nad očekávání. V dubnu exportními objednávkami tažená výrobní aktivita v zemi rostla nejrychlejším tempem za čtrnáct měsíců.

Svět bude potřebovat miliony tun kovu navíc

Kov, který má širokou škálu použití včetně stavebnictví, elektrického vedení i elektromobilů, je obecně považován za klíčový barometr globálního ekonomického zdraví. Analytici sice podotýkají, že aktuální optimismus z velké části určuje vývoj v asijské velmoci, vidí však nadějné náznaky i v jiných regionech.

„Je také cítit, že stavebnictví v USA a v Evropě má to nejhorší za sebou,“ řekl Financial Times (FT) komoditní stratég Saxo Bank Ole Hansen. „Naděje na globální oživení poptávky v tomto roce přispívají k vyšším cenám průmyslových kovů,“ řekla deníku i Ewa Mantheyová z ING.

Experti ale zůstávají ostražití, protože některá klíčová průmyslová čínská odvětví se potýkají s nadprodukcí a tamější stavebnictví stále provázejí potíže. Přesto obavy o dostatek mědi v příštích letech sílí. Zásoby ve skladech londýnské burzy od října poklesly o více než třetinu a množí se varování, že provozovatelé světových dolů nebudou schopni zajistit nové dodávky kovu v dostatečném množství. „Stále větším problémem se stává tolik diskutovaný nedostatek těžebních projektů mědi,“ konstatoval Widmer.

Kvůli poptávce v odvětvích elektromobility, energetiky a umělé inteligence vzroste během příštího desetiletí spotřeba mědi o deset milionů tun, odhaduje podle Reuters obchodník s komoditami Trafigura. Třetina tohoto množství připadne na výrobce elektrických aut, třetina na výrobu, přenos a distribuci elektřiny a zbytek například na automatizaci a chladicí systémy v datových centrech, upřesnil pro agenturu analytik Trafigury Graeme Train.

Těžařům se do nových projektů nechce

Banky tak očekávají, že už letos by se trh s mědí mohl dostat do deficitu, který se v příštích letech ještě prohloubí. Nejspíš to silně bude záviset na osudu obřího měděného dolu Cobre Panama. Velké protesty v Panamě vedly na konci loňského roku k jeho uzavření. O víkendu se ale v zemi konají volby a není zcela vyloučené, že po nich by se těžba mohla obnovit.

Otazník visí i nad vznikem nových dolů. Odborníci upozorňují, že těžaři jsou opatrní a do dalších měděných projektů se nijak nehrnou. Zájem australského gigantu BHP Group o převzetí britského konkurenta Anglo American považují za důkaz, že se raději pouštějí do nákupů a fúzí než do rozvoje těžby. Jedním z důvodů obav je právě role mědi jakožto ekonomického indikátoru, jehož cena roste a klesá v závislosti na průmyslově výrobě. Producenti se proto obávají, že je může snadno zaskočit propad poptávky.

Dobývání z nových ložisek je navíc stále obtížnější a nákladnější, k získání mědi je potřeba vytěžit stále více rudy. Dolování prodražuje i zvyšování ekologických standardů. Existují odhady, že až nárůst ceny mědi na dvanáct tisíc dolarů za tunu by podnítil nové masivní investice do její těžby. Rozvoj nových dolů je i tak záležitostí několika let a může trvat až dekádu, než se případné investice projeví.

Stále více mědi se v současnosti recykluje. Tento zdroj je však podle mezivládní International Copper Study Group (Mezinárodní studijní skupiny pro měď) zatím schopen obsloužit pouze sedmnáct procent globální poptávky po kovu a jeho podíl vzrůstá  jen pomalu.