Pokles emisí o 2.4 procenta vyvolal propad cen o € 1, což byla přirozená reakce nato, že trh se obává nárůstu objemů povolenek.
Negatívni výhled
Zatímco minulý týden emise posílily o 1,4%, tento týden trh testoval nové minima. Ceny se na spotovém trhu nakonec ustálily na úrovni mezi € 6,10 až € 6,30. Výhled na nejbližší dny je negativní. V důsledku blížících se Velikonoce a setkání představitelů EU a ministrů životního prostředí členských zemí 11. dubna se obchod na trhu zpomaluje. Pozitivním faktorem mohou být ceny evropských energetických komodít, kterým se tento týden poměrně dařilo. Spotové ceny EUA se proto mohou pohybovat v rozmezí od € 6.10 - € 6.50.
Méně emisí
Pro trh byly překvapením i pondělní údaje o emisích evropských podniků. Vzhledem k tomu, že většina analytiků očekávala nárůst emisí v roce 2011 v rozmezí 1-3 procenta, údaje za 89 procent zařízení zveřejněny EK ukázaly pravý opak. Emise klesly o 2,4 procenta, což nepředpokládali ani najkonzervatívnejší odhady publikované např. Reuters-Point Carbon (-1%). Vzhledem k tomu, že nízká cena emisí přestává být rozhodujícím faktorem při snižování emisí v EU a při investicich do nových technologií, mnohé elektrárenské společnosti (např. PGE v Polsku) přecházejí na levnější formy uhlí, které jsou více CO2 intenzivnější než je například lignit. Z toho důvodu takové markantní snížení emisí bylo překvapením a bude mít za následek zvýšení objemu povolenek na trhu. Deutsche Bank již oznámila revizi svých projekcí absolutního objemu povolenek pro fázi III až o 300 milionů tun.
Ze zveřejněných dat vyplývá, že v 7 z 25 zemí emise v roce 2011 vzrostly. Španělsko vypustilo o 8,7% CO2 v roce 2011 více než v roce 2010. Rumunsko, Malta, Portugalsko, Polsko, Estonsko a Slovensko (+0,3 procenta) jsou mezi zeměmi, které zaznamenaly nárůst emisí, a to i přes zpomalení ekonomického rústu v EU. Na druhé straně nejvýrazněji snížení zaznamenali Bulharsko, Francie a Litva. K značnému poklesu emisií došlo i ve dvou největších zemích EU ETS. Německé emise klesly o 1,2 procenta zejména díky mírnější zimě a zvyšováním produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Díky zpomalení hospodářského růstu a mírnější zimě elektrárenské společnosti vyprodukovaly v 2011 o 3 procenta méně CO2 než v 2010. Na druhé straně, jak ukazují údaje zveřejněné Point Carbon, největší emitenti CO2 v EU ETS, představující zhruba 10 procent celkového objemu, vypustili v průměru o 3,1% emisí více.
Nebezpečný precedens?
Další negativní zprávou pro EK a EU ETS byl čtvrteční rozsudek Evropského soudního dvora, který rozhodl ve prospěch Polska a Estonska. Komise překročila své kompetence, když snížila návrh celkového rozsahu polských a estonských národních alokačních plánů pro roky 2008-2012 o 26,7 procenta a 47,8 procenta. EK překročila své pravomoci tím, že Polsku a Estonsku vnutila vlastní stropy pro celkovou alokaci povolenek. Navíc v případě Polska nesplnila povinnosti uvést důvody svého rozhodnutí a v případě Estonska dokonce porušila správní zásady. Vzhledem k tomu, že EK nebyla dána pravomoc rozhodovat o celkovém stropu vlastního NAP, rozhodnutí ESD se může stát precedentem pro Lotyšsko, ČR a Maďarsko, které také žalují EK z podobných důvodů. Rozhodnutí ESD by však nemělo mít dopady na celkový objem emisí v EU ETS. Polsko, tak i Estonsko se s Evropskou komisí již dohodli na řešení. V případě, že by tyto země žádali o změny v jejich NAP, na určení celkových stropů by Evropská komise pravděpodobně vyžadovala nejnovější údaje, které jsou v důsledku ekonomického vývoje v letech 2007-2011 v podstatně méně výhodné pro obě země.
Autor je analytikom společnosti Virtuse Group
